Ano, je jedno vysvětlení: vše je dílem Stvořitele. Jak? Kdy? Proč? Zde se odpovědi tříští. Kolik je od základu různých náboženství, tolik je různých odpovědí. Historie, ta dobrá berlička, při hledání čehokoli napovídá, že do těchto vysvětlení byly vloženy lidské úvahy, protože to (univerzum) nebo Ten (Bůh), je-li schopen stvořit vesmír včetně naší matičky Země, se nemůže dopouštět tvrzení, která byla bez jakýchkoli  pochybností v běhu času vyvrácena. Příkladem budiž kulatost naší Země se sluneční soustavou. Evoluci ponechme raději stranou.

Stát na rozcestí s pocitem marnosti o určení správného směru je úděl polovičních věřících nebo chcete-li nejistých ateistů. Nevím zcela jistě, zda jsem vzorek větší skupiny občanů, ale napadá-li však někoho něco o depresi či rozpolcené osobnosti, musím jej ujistit, že tyto úvahy neovlivňují mé reálné vnímání světa, ať už se všemi radostmi (kéž by jich bylo více) nebo starostmi tak, jak je život přináší.

Ten delší úvod jsem volil účelově k pochopení dalších řádků. Odmítám tvrzení zarputilých ateistů, že všichni věřící jsou neléčení pacienti psychiatrie. Už proto, že víra zpravidla nabádá ke kritickým pohledům do nitra věřícího s cílem – jak prosté – být lepším člověkem. Jedno t.z. náboženství se však tomuto pravidlu vymyká, ale o tom později. Nadčasové Mojžíšovo desatero silně promlouvá i do našeho času a to nejen k věřícím. Teď nemám na mysli ty, kteří se sice k víře hlásí, ale pod účelovou maskou jsou někým úplně jiným.

Ještě více jsou pro společnost nebezpeční lidé, kteří, bez pochyby silně věřící, zneužívají slova z Písma k obhajobě svého mylného postoje a k nálepkování. Jak jinak si vysvětlit slova p. Halíka z děkovné mše v Litomyšli 2.7.2017, zveřejněná 6.7. na portálu Christnet. Několik ukázek s komentářem:

Nesmíme si nechat my, kteří jsme v sobě nezapřeli lidství, svědomí a srdce, potupnou nálepku jakýchsi naivních sluníčkářů a vítačů. Ano, i my víme, že je třeba střízlivě rozlišovat mezi lidmi, kteří jsou skutečně obětí násilí, a mezi lidmi, kteří jsou obětí planých slibů těch, kteří kupčí s lidskou nadějí, že se někde budou mít lépe, budou žít důstojný život. Ale i tito lidé mají právo na naše porozumění.