William Scott Ritter, bývalý zpravodajský důstojník námořnictva Spojených států o válce na Ukrajině.

Základ - Velký šíp.

Pro všechny, ať už si lámou hlavu a jsou zmatení nebo oprašují své uniformy na slavnostní vítěznou přehlídku v Kyjevě, neboť naslouchají zprávám o ruském „strategickém přeskupení“: měli byste se znovu seznámit se základnímu vojenskými koncepcemi.

Ruská armáda si především potřebovala přizpůsobit bojiště. Potřebovala kontrolovat, čím Kyjev zaměstnává své početně nadřazené síly, a zároveň chtěla účelně distribuovat svou vlastní – podstatně menší – bojovou sílu, aby si usnadnila schopnost manévrování mezi jižní, střední a severní frontou, Rusko potřebovalo především zajistit pozemní most na Krym. K tomu bylo zásadní obsazení Mariupolu, což se již podařilo.

Současně bylo nutné vázat kyjevskou početně silnější armádu tak, aby to Operaci Mariupol nenarušilo. K tomu sloužily různé finty, fixační techniky i metoda „hlubokého útoku. Koncept je to poměrně jednoduchý: vojenská síla je protivníkem buď vnímána jako připravující se k útoku na dané místo, nebo provádí útok za účelem oklamání protivníka, tak, aby vázala jeho síly jinde.

Obdobná finta hrála hlavní roli v Pouštní bouři, kde námořní obojživelné síly ohrožovaly kuvajtské pobřeží, a nutily Irák připravovat se na útok, který nikdy nepřišel. 1. obrněná divize mezitím zaútočila na Wadi Al Batin, protože rozhodující bylo porazit Republikánskou gardu. Stejnou fintu používá ruská armáda. Obojživelné výsadkové jednotky na dohled od Oděsy na sebe neustále vážou významné ukrajinské síly, stejně jako fingovaný útok na Kyjev přinutil ukrajinské velení, aby tam ponechalo významnou část armády – čímž nebylo schopno posílit své jednotky na východě, kde je klíč k celé operaci.

Na východě země shromáždil Kyjev asi 100 000 vojáků připravených k útoku na Doněck a Luhansk. Rusko provedlo široký fixační útok, jehož cílem bylo udržet tyto síly v plném nasazení a neschopné přesunout se a manévrovat jinde v zemi. (Obdobně jako během Pouštní bouře dostaly dvě divize námořní pěchoty rozkaz provést fixační útoky proti iráckým silám rozmístěným podél kuvajtsko-saúdské hranice. Tím na sebe vázaly značné množství mužů a materiálu, které Saddám nemohl použít k odvrácení hlavního útoku americké armády na západě.)

Jakmile se podařilo dobýt Mariupol, podpora operací z Krymu proti Chersonu rozšířila ruský pozemní most. Tato fáze operace je nyní skončena. Rusko mezitím současně metodou „hlubokého útoku“ narušilo a zničilo ukrajinskou logistiku, velení a řízení, letectvo a schopnost palebné podpory na velké vzdálenosti. Nikoli ruská, ale naopak ukrajinská armáda je dnes tím, komu dochází palivo, munice a zásobování, nemůže koordinovat manévry a nemá prakticky žádné letectvo.

V této situaci ruské velení přesouvá některé své přední jednotky z fingovaných operací v Kyjevě, do další fáze boje: jde jí o plné osvobození Donbasu a zničení elitních ukrajinských jednotek v oblasti Kramatorska a Krasnoarmijska. Bude nyní držet Ukrajinu v kleštích na severu a jihu, zatímco hlavní síly, posílené severními jednotkami, námořní pěchotou a jednotkami uvolněnými dobytím Mariupolu, mohou obklíčit a zničit zbývající šedesátitisícovou armádu na Donbase. „Tohle je dokonale válka ve stylu Big Arrow (Velký šíp), něco, co Američané znali, ale zapomněli na to v pouštích a horách Afghánistánu a v Iráku.