Hlavním argumentem pro tak prudké zvýšení sazeb je jednoznačně rychle rostoucí inflace v kombinaci s ukotveností inflačních očekávání. Centrální bankéři v posledních měsících často zdůrazňovali, že se obávají rozjetí mzdově-inflační spirály, k čemuž podle nich nahrává velmi utažený pracovní trh s velmi nízkou nezaměstnaností a velmi vysokou nabídkou volných pracovních míst. V nové makroekonomické prognóze navíc ČNB očekává další zrychlení spotřebitelské inflace až k 7 % na začátku příštího roku a jenom k pozvolnému zpomalování inflace v průběhu dalších čtvrtletí příštího roku.

Ve vší úctě k dnešnímu rozhodnutí bankovní rady ČNB, opatrnější postup ohledně zvyšování sazeb by podle mě byl namístě, protože centrální bankéři momentálně balancují na hodně tenkém laně mezi inflací a křehkostí hospodářského oživení. Domnívám se, že pokud by bankovní rada v listopadu zvýšila sazby pouze o 25, případně 50 bazických bodů, tak by tím dala jasně najevo, že nebere na lehkou váhu prudký růst inflace, ale zároveň by signalizovala, že si je vědoma rizik na straně hospodářského oživení. Kromě toho by pod tak silný tlak nedostávala podnikový sektor, který v letošním roce bojuje s velmi rychle rostoucími cenami vstupů.