Na tiskové konferenci guvernér A. Michl nevyloučil, že bankovní rada může v květnu úrokové sazby zvýšit. Lze si vůbec představit, že by bankovní rada ještě úrokové sazby zvýšila? Teoreticky ano. Impulsem by v tomto případě byl rychlejší růst mezd, který by bankovní rada vyhodnotila jako příliš vysoký pro rozjetí tzv. mzdově-inflační spirály. Nevýhodou je, že oficiální data o vývoji mezd mají poměrně velké časové zpoždění. Vývoj mezd za letošní 1. čtvrtletí bude zveřejněn až v červnu. Zároveň však máme k dispozici i statistiky, které ukazují, jaký je mzdový vývoj v některých sektorech. Např. v průmyslu v lednu mzdy rostly v průměru meziročně o 11,9 % a ve stavebnictví dokonce o 14,9 %. Zjednodušeně, čím rychleji porostou mzdy oproti prognóze ČNB, tím větší šance, že ČNB v květnu nebo v červnu sazby ještě mírně zvýší. Na rovinu si však přiznejme, že pravděpodobnost tohoto kroku je velmi nízká.

Za pozornost stálo i to, že se A. Michl vymezil proti trajektorii výnosové křivky, když finanční trh očekává, že ČNB začne sazby snižovat již letos ve 3. čtvrtletí. A na druhé straně A. Michl kvitoval silnou korunu s dovětkem, že by bankovní radě nevadila ještě silnější koruna. Jak vymezení se proti dřívějšímu snížení sazeb, tak i kvitování silné koruny lze chápat do určité míry i jako verbální intervenci na podporu české měny. Není proto překvapivé, že koruna po tiskové konferenci vůči euru posílila pod hladinu 23,60 CZK/EUR.

Suma sumárum dnešní zasedání bankovní rady ČNB nic nového a objevného nepřineslo, což umocnil tradičně i na slovo skoupý A. Michl. I nadále očekávám, že ČNB začne úrokové sazby snižovat teprve letos ve 4. čtvrtletí a to jen marginálně – hlavní sazbu na 6,50 % ze současných 7 %. A kvazi intervenční režim ČNB zachová rovněž minimálně do 4. čtvrtletí.