Důvěra ekonomických subjektů v říjnu opět poklesla a tzv. souhrnný indikátor důvěry se meziměsíčně snížil o 0,9 bodu na hodnotu 95,3. Jedná se o nejnižší hodnotu souhrnného indexu od letošního dubna.

Říjnový pokles důvěry lze volně přeložit tak, že se z domácí ekonomiky postupně vytrácí optimismus, který byl mezi podniky a spotřebiteli patrný během letních měsíců. Na druhé straně detailnější pohled na říjnová čísla ukazuje na diferenciovaný vývoj důvěry v rámci jednotlivých odvětví. Zatímco důvěra v obchodu a ve službách v říjnu vzrostla, tak důvěra v průmyslu a mezi spotřebiteli zamířila směrem dolů.

Středobodem poklesu souhrnné důvěry je průmysl, kde je situace nejslabší od loňského listopadu. Při pohledu na prudce rostoucí ceny materiálových vstupů a problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích to není nijak překvapivá zpráva. Tuto situaci navíc zhoršuje problém v automobilovém sektoru. Zatímco poslední měsíce byly především ve znamení nabídkových problémů, tak v říjnu se o slovo přihlásila i poptávková strana. Podnikatelé v průmyslu totiž v říjnu hodnotili svou současnou celkovou poptávku hůře než v září a zároveň došlo i ke snížení odhadu zajištění práce zakázkami. Problematická místa v se v průmyslu v nadcházejících měsících rozhodně nezacelí a je proto i nadále nutné počítat spíše s dalším pozvolným poklesem důvěry v průmyslu.

Důvěra se v říjnu snížila i mezi spotřebiteli, kde je stále ožehavějším problém růst inflace a narůstá i pesimismus ohledně budoucího hospodářského vývoje. Za vše mluví informace z ČSÚ, že počet respondentů obávajících se dalšího růstu cen byl v říjnu nejvyšší v historii zjišťování. Zrychlení spotřebitelské inflace již na téměř 5 % a zároveň prudce zdražující energie si mohou vybrat negativní daň v podobě utlumenějšího oživení spotřeby domácností ve 4. čtvrtletí letošního roku.

V souhrnu zveřejněný říjnový indikátor důvěry naznačuje, že proces silného oživování domácí ekonomiky bude v závěru letošního roku přerušen. O tom, zda toto přerušení bude jen dočasné nebo se přelije i do části příštího roku, rozhodne především vývoj na nabídkové straně ekonomiky a ochota domácností realizovat nákupy zboží a služeb.