Jde o past vzhledem k budoucímu rychlému technologickému vývoji probíhajícímu v současném kapitalistickém společensko-ekonomickém zřízení. V důsledku toho může v roce 2045 být na světě už i 90% nezaměstnaných. V tomto smyslu je dnešní nezaměstnané lidi možno považovat za určitý druh naší “avantgardy”, která pro nás ukazuje možný budoucí směr vývoje. 

Poučíme se z jejich dosavadní zkušenosti? Například dle dnešních zákonů sociálně vyloučení (někdy také označovaní jako sociálně „nepřizpůsobiví“), kteří nikdy nepracovali, nemohou získat ani nárok na starobní důchod. Na stará kolena tak dál mohou dostávat pouze dávky v hmotné nouzi, anebo jen minimální penzi ve výši 3100 korun měsíčně odvozenou od tzv. náhradní doby pojištění. To nejsou hezké vyhlídky pro dnešní absolventy škol.

Budoucí past nebo příležitost?

Toto téma je komplexní, prostoru pro sdělení je zde ale málo. Takže jen heslovitě, s rizikem možného nepochopení. Pokud se současná společnost v dohledné době nezmění, půjde o past pro většinu lidské populace. Neudržitelný stav představuje ale současně i příležitost pro jiné budoucí uspořádání společnosti. Nová uspořádání se zpravidla rodí v krizových situacích. Četné radikální  technologické inovace si mohou vynutit i radikální sociální inovaci.

Mimochodem, se zpožděním dvou století, budoucí vývoj může konečně dát za pravdu ekonomovi Karlu Marxovi o smrtelných vnitřních rozporech kapitalismu.