Vážený pane primátore,

obracíme se na Vás v mimořádně závažné věci, a to v otázce prolomení limitů těžby. Píšeme Vám, protože nesouhlasíme s Vaší podporou uhelné lobby, která nás jako lékaře silně znepokojuje. Otevřeně podporujete prolomení limitů těžby, které bude mít závažný a negativní dopad na zdravotní stav obyvatel Mostecka. Z tohoto důvodu Vás vyzýváme k odpovědnému přístupu při posuzování Vašeho stanoviska k limitům těžby. Domníváme se, že populismus v tomto ohledu není na místě, neboť jde o naše zdraví a zdraví našich dětí.

Na Mostecku v průběhu devadesátých let docházelo postupně ke zlepšení životního prostředí na základě snížení emisí jak odsířením, tak i zkvalitněním procesu spalování uhlí, dále přeměnou lokálních topenišť postupnou plynofikací a též snížením emisí z motorizované dopravy i dalšími zásahy státu do produkce exhalací a dalších škodlivých látek znečišťující životní prostředí.

Přes toto všechno zůstávají Severní Čechy, nyní Ústecký kraj (a zároveň Ostravsko-Karvinská oblast, která se dá jedině s naší oblastí srovnávat a je postižena v daleko větší míře), nejvíce postiženou oblastí z hlediska exhalací a celkovým znečištěním životního prostředí v celé České republice. Toto se samozřejmě projevuje na zdravotním stavu obyvatelstva, které má největší výskyt nádorových onemocnění všech orgánů a ne jen plic, jak by se dalo očekávat, ale též největší úmrtnost, potratovost, četnost respiračních infektů přecházející do chronicity, četnost genetických aberací a různých mutací u dorůstající populace.

V minulosti byla provedena celá řada studií na ekologický dopad pokračování těžby, jedna z posledních je z roku 2012 a byla vypracována Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze.

Tato studie tvrdí:

Spálení uhlí, které se nalézá za územními ekologickými limity, v českých elektrárnách a teplárnách by vedlo k externím nákladům ve výši až 1,33 biliónů korun (1 334 miliard Kč). Uvedené náklady by byly spojeny především s dopady na lidské zdraví (zvýšení nemocnosti, snížení délky dožití) a důsledky klimatických změn, ale zahrnují například i vlivy znečištění na zemědělskou produkci či poškození budov. Vyplývá to ze studie „Externí náklady prolomení limitů těžby na Mostecku – Případ velkolomů Československé armády a Bílina“. Břemeno těchto nákladů by přitom nenesly důlní a energetické společnosti, ale především obyvatelé střední Evropy.[1]

Studie přitom kalkuluje pouze dopady, které by vznikly spálením uhlí „za limity“ ve velkých teplárnách a elektrárnách. Nezabývá se tedy škodami, které na životním prostředí působí přímo těžba (hluk a prach), poškozením krajiny nebo bouráním obcí. Krom toho kalkuluje pouze s uhlím z velkolomů Bílina a ČSA  (zatímco platné limity omezují rozšiřování celkem šesti těžebních lokalit).

Další studie, zpracovaná Komisí pro životní prostředí Akademie věd ČR konstatuje:

Hygienicko – epidemiologické práce a výzkumná porovnání s oblastmi nenarušeného životního prostředí v ČR, prováděné od počátku 90. let minulého století v SHP dodnes prokázaly, že znečištění ovzduší, vody a půdy v SHP spolu s narušenou sociální skladbou, vnuceným způsobem života a životosprávy, stresem a nedostatky v příležitostech k regeneraci sil vedly u obyvatel SHP nejen k výrazně zvýšené nemocnosti, vyšší úmrtnosti, ke sníženému věku dožití, zpomalenému vývoji dětí a k dalším negativním důsledkům pro tehdejší populaci postiženého území, ale propsaly se do jejich genetické výbavy a ovlivňují negativně i charakteristiky potomků postižených obyvatel do dalších generací. Povrchová těžba uhlí s jejími ohni, zápary, prašností a hlukem jsou spolu s energetikou a chemickým průmyslem na ně navazujícími dodnes hlavním zdrojem znečištění ovzduší, půdy i vod. Toto znečištění po výrazném, ale přechodném poklesu v 90. letech po odsíření elektráren a dalších velkých zdrojů znečištění ovzduší, začíná stagnovat a někde i se zvyšující se intenzitou silniční dopravy znovu růst. Hrozí nebezpečí, že pokud bude zátěž území a jeho obyvatel pokračovat, tyto charakteristiky se nejen nezlepší, ale mohou se ještě zhoršovat synergickým a kumulativním působením.[2]

Jako lékaři se proto musíme zásadně vymezit proti dalšímu devastování životního prostředí na podkladě prolomení těžebních limitů, které prosazují „uhlobaroni“ ve spolupráci s lobbisty a odbory, protože další rozšířenou těžbou a spálením uhlí bude pokračovat genocida obyvatel Ústeckého kraje a hlavně obyvatel okresu Most, kterého se těžební limity nejvíce dotýkají.

Proto Vás vyzýváme:

Zdržte se dalších zásadních vyjádření ve prospěch prolomení limitů těžby, neboť se domníváme, že Vám dosud nejsou známa objektivní fakta o fatálních dopadech na zdraví Mostečanů. Upozorňujeme Vás, že už nyní je střední doba dožití obyvatel města Mostu pod celorepublikovým průměrem.

Vyvarujte se populismu v duchu zachování pracovních míst. Máme řadu důvodů se domnívat, že těžaři nebudou nová pracovní místa vytvářet, neboť nikdo neví, jak se budou vyvíjet ceny uhlí a jak se bude modernizovat technologie těžby směrem k racionalizaci pracovních míst. Vývoj v posledních dekádách potvrzuje předpoklady o snižování počtu pracovních míst, nikoliv o navyšování.

Jednejte také s ekology, odborníky z oblasti životního prostředí a zdravotnictví, a to minimálně v duchu snahy alespoň o elementární objektivitu.

Věříme, že si uvědomíte závažnost výše popsané situace a objektivně zvážíte, jakým zájmům propůjčíte svou pověst primátora, kterou bude hodnotit historie.

Za níže podepsané lékaře Vás zdraví,

MUDr. Petr Končel, internista

[1] Viz studie Externí náklady na prolomení limitů těžby na Mostecku. Ke stažení zde: http://www.koreny.cz/news/prolomeni-limitu-tezby-by-zpusobilo-externi-naklady-1-3-bilionu/

[2] Dále viz Aktualizované stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR k problematice tzv. „územních ekologických limitů těžby“ v Severočeské hnědouhelné pánvi (SHP), ke stažení zde: http://www.cas.cz/o_avcr/struktura/poradni_organy/komise_pro_zivotni_prostredi.html