Mezi největší recykláty patří Schwarzenberg, Kalousek, Rath, Bursík, Paroubek a někteří další. Díky jejich hroší kůži se i nyní odvažují svým zápachem dehonestovat předčasné volby. Jistě si říkají-ať to zapáchá jak chce-hlavně, že nám bude teploučko. Další velmi nebezpečnou kastou jsou politici, kteří se drží svých postů a poslaneckého mandátu jako věš košile což z nich činí zasloužilé zahřívače poslaneckých lavic. Mezi ně patří takové stálice jako například: Mareček Benda, Zuzka Rujbrová, Bohuslav Sobotka, Vojtěch Filip, Soňa Marková, Lihoslav Kalousek, Přemysl Sobotka a mnozí další. Volič-občan by si měl uvědomit, že právě tyto politické stálice, které se neustále pohybují na čelech kandidátek jsou ve většině případů těmi, kdož přivedl Českou republiku do současného hnoje. Že jsou to oni, kdož zavinil nejenom ekonomický, ale především mravní úpadek v míře odpovídající jejich mandátu. Fenomén politických stálic se vyskytuje v míře nemalé napříč celým politickým spektrem, ale řekl bych, že co do životnosti mají nejvíce navrch hvězdy z KSČM. Abychom eliminovali tento fenomén a zbavili se politických stálic, které fungují v podstatě ze setrvačnosti a nic nového již nejsou schopny vymyslet, musíme se my-voliči nad tímto problémem zamyslet a tyto lidi prostě nevolit. Na stavu republiky je totiž vidět, že tito lidé nedělají politiku z lásky k vlasti, či z lásky k národu, ale z lásky k vlastní osobní prosperitě.

Tito lidé mají vybudované za léta strávená ve sněmovně takové vazby, o kterých se nám ani nesnilo a není zaručeno nikým a ničím, že mají čisté ruce, i když není prokazatelné, že by činili cosi nekalého. Jsem však toho názoru, že nepodaří li se politikovi splnit svůj volební program tak by měl své místo přenechat někomu jinému-třeba schopnějšímu. Volební program by měl být pro politika alfou a omegou jeho činnosti, a pakliže není schopen jej naplnit tak by měl sebereflexivně přiznat, že buď lhal, nebo je neschopný či se zachoval oportunisticky v rámci svého vlastního konjunkturalismu. Pak tu máme ještě jeden bod, který však přizná málokdo a ten je o tom, že opozice byla prostě lepší, důraznější, konstruktivnější a silnější. Toto dokáže přiznat málokterý politik. Určitou zárukou čistší politiky je tedy volba kandidátů, kteří se nepohybují na čelních místech kandidátek-tj. cca od sedmého místa v kandidátce dolů. V tomto případě je velmi důležité využít v maximální míře kroužkovací metodu preferenčních hlasů. Bohužel ani předčasné volby dle mého názoru nepřinesou žádné zásadní změny natož změny systémové. V tomto ohledu bude volič dozajista zklamán. Občan by si měl uvědomit, že vládnout může pouze ten, kdož ovládá a řídí ekonomickou formaci. Ekonomická formace a její vlastnictví či řízení totiž vytváří následně moc politickou. Levice v současném rozpoložení sil nemá možnost převzít řízení ekonomické formace. Může na ní pouze participovat a to ještě v míře omezené, což sice umožňuje levici přežívat, ale pro společnost jako takou to má přínos minimální. Nejhorší na této situaci je fakt, že v současnosti není ani politická vůle v této oblasti provést systémové změny a to z mnoha příčin přičemž příkladně pro KSČM by tyto změny měly být principiálním základem jejich volebního programu-tedy to by platilo, pokud by KSČM byla skutečně stranou komunistickou. Bohužel o tomto v jejich programu nenalézám nic hmatatelného a přitom je zcela jasné, že takováto změna by byla obrovským přínosem pro celou společnost a hlavně dělnickou třídu, ale i komunistickou stranu. Došlo by ke značnému omezení vlivu buržoazie, mafie a jejich politických nástrojů a poskoků. Je důležité si uvědomit, že pokud by takovéto změny byly prováděny, bude se buržoazie a mafie bránit a to klidně i s použitím síly. Na to je nutné být vždy připraven. Největší mandát k provádění takovýchto změn ale nemá komunistická strana, nýbrž dělnická třída. Ta teprve následně může tento mandát delegovat na komunistickou stranu. Proč tomu tak je?? Protože dělnická třída je nepočetnější společenskou skupinou a má největší zásluhu na tvorbě HDP.