Ani snaha zřídit vyšetřovací komisi k případu CASA neměla ještě před rozpravou o důvěře kabinetu úspěch, byť šlo o těsný poměr 90 proti osmdesáti devíti.

Jenomže už z toho bylo zjevné, že k nutnému sto a jednomu hlasu na pád mají ve středu ČSSD, komunisty a snad i Věci veřejné daleko, a tak zůstane jen o obvyklého řečnění. 

Pokud jde o debatu na téma vyšetřovací komise, pak třeba zaznamenat, že Miroslav Kalousek – jeho chování v kauze CASA, tedy včetně telefonátů vyšetřovateli a policejnímu prezidentovi, bylo důvodem pokusit se kabinet svrhnout – sice dodržel, co slíbil, totiž předložil poslancům důkazy, že se jeho telefonické hovory s Petrem Lessym netýkaly otázky imunity Vlasty Parkanové, nýbrž otázky peněz na nákup policejních vozidel. Jenomže Kalouskovy důkazy jsou ovšem jen dopisy o autech mezi Lessym a ministrem vnitra a pak Kubiceho s Kalouskem, a to staré několik měsíců.  

Jak to souvisí s tím, že 4. července ministr financí na cestě na Velehrad sám volal třikrát za sebou Lessymu, je ovšem záhada. Žádná souvislost tu samozřejmě není, a nadto je evidentní, že Kalouskova informace o zamítnutí milionů korun na vozy Passat byla poslána Janu Kubicemu. Zkrátka a dobře, že Lessy nemluví pravdu, Kalousek nedoložil a jistě to velmi dobře ví. Kdyby někdo vytáhl takový „důkaz“ proti němu, vysmál by se mu s gustem před celým plénem. 

Jakmile bylo ustavení komise smeteno se stolu, respektive koalice zamítla, aby se o věci rokovalo, mohla začít obvyklá přehlídka řečníků mimovládních stran, předsedou sociálních demokratů Bohuslavem Sobotkou počínaje, kteří se více méně drželi tématu, totiž nesouhlasu s tím, že ve vládě nadále sedí ministr, který se podle nich pokouší ovlivňovat policejní vyšetřování, a neváhá zastrašovat dokonce policejního prezidenta, a který se v posledních týdnech několikrát vyjadřoval značně nevhodně o počínání České policie.  

Útoky premiéra vůči policejnímu prezidentovi pak Sobotka označil za snahu ODS dostat polici pod svou kontrolu, jeho místopředseda Lubomír Zaorálek pak hřímal o tom, že Kalouskovo chování a slovník premiér přešel příliš benevolentně, jen jako by káral žáčka ve škole, zatímco jde o příklad počínající destrukce státu a česká demokracie se ocitá v ohrožení. 

Šéf vlády ve svém vystoupení pak kladl důraz na dnes zveřejněnou zprávu raingové agentury Moody´s, která potvrdila České republice rating A1 se stabilním výhledem. Podle ní vláda navzdory nepříznivé makroekonomické situaci pokračuje ve fiskální konsolidaci a dluhová krize v eurozóně má na zemi jen omezený dopad. Moody´s zároveň ocenila, že vláda nadále pokračuje v úsporných opatřeních a podle ní se Nečasově kabinetu může podařit snížit v roce 2013 rozpočtový deficit na 2,9 procenta HDP. To byl samozřejmě vcelku silný argument v debatě o důvěře kabinetu a premiér si ho také patřičně užíval a označil Českou republiku za bezpečný přístav.  

Pokud jde o ministra financí, Nečas spíš jen okrajově konstatoval, že považuje kauzu telefonátů za nešťastnou a nepřijatelnou a že státní zástupci a nezávislé soudy rozhodnou o vině a nevině, nikdo jiný to učinit nemůže a Nečas k nim vyjádřil důvěru. Že rozhodně nehodlá Kalouska odvolat, neboť by se mu se vší pravděpodobností rozpadla koalice pod rukama, dotvrzoval následujíc výrok: "Spor mezi ministrem a policejním prezidentem je spor o důvěryhodnost. Nejde o nátlak a jsem si jist, že vyšetřovatelé nějakému nátlaku nepodléhají, já jim totiž věřím." Nečas se pak už jen věnoval výčtu případů a skandálů z časů vlády sociální demokracie, čímž udal na další desítky minut ráz rozpravy, ve které zněla vzájemná osočování ČSSD a ODS z různých minulých a dodnes nedořešených hříchů. 

Debata měla stále víc ráz volební kampaně, a to znamená, že řeč byla opět i o ekonomice, přičemž sociální demokraté odmítli, že by se snad vládě dařilo zlepšovat veřejné finance, a kritizovali veškeré reformní kroky, na řadu přišla vyšší DPH a návrat majetku církvím. Hovořilo jich však – aspoň odpoledne a večer – minimum a přenechali pole dalším nevládním zákonodárcům. Půl hodiny řečnil národní socialista Jiří Paroubek, také opět o známé šest let staré Kubiceho zprávě, následoval maratón vystoupení komunistů, ve večerních hodinách se u řečnického plutu střídali zástupci Věcí veřejných. Přemílalo se všechno možné, zdravotnictví, infrastruktura, ale o kauze CASA a ministru Kalouskovi řeč už takřka nešla. 

Sněmovna zela povětšinou prázdnotou, ve vládních lavicích zůstávala toliko jen vicepremiérka Karolína Peake. Když levice odhlasovala prodloužené rokování až do půlnoci, přímý přenos České televize už sledovaly zřejmě jen zvlášť otrlé povahy. A i těm bylo jasné, že také na čtvrtý pokus se vládu takříkajíc "povalit" nepodaří. Před podzimními krajskými volbami o to ČSSD jistě ani nemá zájem.

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.