Volby 2014

V posledních volbách v dubnu 2014 získala tehdy vládnoucí koalice Fidesz a Křesťansko-demokratické lidové strany dvoutřetinovou parlamentní většinu se ziskem 44,9 % hlasů. Druhá skončila středo-levá pětičlenná volební aliance Jednota tvořená Maďarskou socialistickou stranou (MSZP), Demokratickou koalicí (DK), hnutím Společně, Dialogem pro Maďarsko (PM) a Maďarskou liberální stranou s 25,6 %. Krátce po volebním neúspěchu se Jednota rozpadla a nyní její členské subjekty vystupují samostatně. V důsledku roztříštěnosti na levém středu je vůbec poprvé od svého vzniku druhou nejsilnější stranou v zemi extrémně pravicový Jobbik. Ten skončil v posledních volbách třetí s 20,2 % hlasů. Poslední stranou zastoupenou v Národním shromáždění je liberálně ekologická Politika může být jiná (LMP) s 5,3 %.

Aktuální průzkumy preferencí

Podle průzkumu preferencí z 24. – 26. října si jasné prvenství s přehledem udržuje Fidesz, který by volilo 45 % respondentů. Podle průzkumů z poloviny října je však Fidesz schopen oslovit až 50 – 54 % voličů. Na druhém místě je se značným odstupem radikálně nacionalistický Jobbik s 23 % preferencí. Socialistická strana spadla na 9 %, nicméně dřívější průzkumy ji přisoudily 10 – 15 %. Zřejmě poslední uskupení, které má šanci se dostat do parlamentu je liberální a proevropská Demokratická koalice expremiéra Ference Gyurcsányho s podporou 7 % dotazovaných. DK vznikla před pěti lety secesí od MSZP. Zelená LMP i sociálně demokratické hnutí Společně (Együtt) by se 3 % zůstaly před branami parlamentu. Středo-levý ekologický Dialog pro Maďarsko (PM) vzniklý odtržením od LMP oslovil pouze 1 % voličů.

Příčiny Orbánova úspěchu

Příčiny úspěchu Fidesz souvisí s národně-konzervativní paternalistickou politikou s vlasteneckým a sociálním rozměrem, což je směr v maďarské politice hluboce zakořeněný. Viktor Orbán byl fakticky jediným politikem EU, jenž dokázal pohotově a racionálně reagovat na migrační krizi z léta 2015, která Maďarsko zasáhla mimořádně silně. Výstavba čtyři metry vysokého a 175 kilometrů dlouhého plotu na hranici se Srbskem a kritika Bruselu resp. Angely Merkelové a jejich politiky „Refugees welcome“ a „Wir schaffen das“ rezonuje ve společnosti, která vnímá svého premiéra jako ochránce před řízenou muslimskou invazí a zvůlí eurobyrokratů. Plot splnil svou ochrannou úlohu a migranti se museli při vstupu do EU Maďarsku vyhnout. 13. prosince 2015 byl Orbán na 26. kongresu Fidesz potvrzen ve funkci předsedy a oznámil, že je připraven vést stranu do příštích voleb a obhájit post premiéra. Tím vyvrátil spekulace, že se hodlá ucházet o funkci prezidenta, aby nahradil dosavadní hlavu státu Jánose Adera, jehož mandát končí v roce 2017. S ohledem na stav, ve kterém se nachází a na politiku, jakou levý střed provozuje, lze konstatovat, že v současnosti nemá Orbán relevantního soupeře.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.