Protože to nejde. Ze samé podstaty, ne kvůli tomu, že by to jen někdo vzal za špatný konec. Marxismus je ideologie Zla. Marx byl lhář, zlý a nenávistný skřet. Realizátoři jeho ideologie, Lenin, Stalin, Mao, Pol Pot a další pak byli masoví vrazi, zřejmě největší v lidské historii. Nic více.

Nějakou dobu se zdálo, že jsou tyto skutečnosti jasné a obecně známé, ale není tomu tak. Marxismus se opět dere k moci, jeho ideologie je opět přijatelná, akceptovaná jako validní alternativa dobrého a správného řízení společnosti.  Socialismus nemá být cestou do otroctví, ale už zase do lepší, komunistické budoucnosti. Ne, není a nikdy nebude, nejde to, protože je to celé vylhaná ideologie od začátku až do konce, protože je v rozporu se zákony přírody.

V euroatlantické společnosti nastalo po letech jisté defenzívy období výrazné rehabilitace myšlenek marxismu. Zdálo se, asi nejen mně, že tato zlá a nenávistná víra se ukryla na chráněnou akademickou půdu humanitních univerzit, kde zůstala ideologií věčně se mýlících levicových intelektuálů a zde zůstane a bude škodit pouze omezeně. A ne – být antikomunistou je už zase přežité, k marxismu se začínají opět hlásit nejen kulturní ikony moderní doby typu dalajlámy. Ale – což je horší – stává se to mainstreamovým učením reálných politických elit. Zde můžeme jako ilustraci uvést příklad marxistické falangy Manuela Barrosa a jeho věrných v čele Evropské unie či vlivových lidí z akademického prostředí kolem socialisty Baracka Obamy v Americe, jeho otcem a manželkou počínaje. A u nás je to z těch známějších například Vladimír Špidla a Jan Keller. Samozřejmě je to barevný svět široké palety specifických uchopení marxismu: od Hayekem tak dobře vystižené a popsané osudové domýšlivosti intelektuálů, ke kterým – doufejme, jsou i horší varianty – patří k marxismu se opakovaně a otevřeně hlásící dalajláma hledající v marxismu etiku, která tam prostě není; přes bývalé komunisty a dnes „jen“ fabiánské socialisty a ideologické neomarxisty ze současné evropskounijní věrchušky, až po ultramarxisty polpotovského střihu jako je právě náš Jan Keller. Anebo až po brutální a primitivní temné lidské typy hlásící se k marxismu, jako vypadlé z Conradova Srdce temnoty, jakým byl otec Baracka Obamy. Což by nebyl takový problém, kdyby Barack Obama nechtěl naplňovat jeho sny. Je to všechno, jedno vedle druhého špatně, protože marxismus je špatný. Proč?

V první řadě, marxismus není věda, ale víra. Věda totiž pracuje s důkazním aparátem, věci se dají dokázat či vyvrátit, a věci korektním důkazním postupem vyvrácené věda opouští a pokračuje jinou cestou. Věda totiž používá a pracuje s aparátem obecné logiky, uznává obecná logická pravidla. V marxismu to neplatí. Zde jsou definovány pravdy, postuláty, ke kterým se zpětně hledají důkazy jejich platnosti. Takový postup je vlastní náboženstvím či vírám, nikoli vědě. A nejen to, marxismus je vírou mesianistického typu. Předpovídá něco, co mimo víru z principu nemůže nastat: konec dějin. Vývoj lidské společnosti má skončit komunismem, terminálním stádiem vývoje, po kterém už nic nebude. A navíc je marxismus vírou nesnášenlivou, programově hlásající boj, chceme-li modernější slovo džihád, proti jiným ideologiím. Zajímavé je i to, že se snaží zničit i přirozený výchozí stav společnosti, v zásadě neutrální a neideologický, který pro tyto účely nazývá slovem kapitalismus.

Samotné marxistické učení je zároveň plné vnitřních rozporů a logických lapsů. Platí to ve všech oblastech, kterým se marxismus věnuje – marxistickým pojetím dějin počínaje, marxistickou filosofií, teorií vědeckého komunismu a politickou ekonomií konče. Ve stručnosti není možné popisovat jednotlivé a zcela zásadní chyby marxistické víry, byť by to byl nesporně zábavný text – kupříkladu klíčové dílo marxistické politické ekonomie, Kapitál, je jednak psaný tak neobratně, že se prakticky nedá souvisle číst, ale hlavně je nedokončený. Což není způsobeno smrtí nebo nemocí autora, ale jeho zřejmým nahlédnutím, že v Kapitálu jím předkládaná teorie nadhodnoty je zásadně vadná a neudržitelná – a problém vyřešil tak, že knihu nedokončil. Málokdo to ovšem ví, protože tu knihu opravdu málokdo zkoušel, neřku-li dokázal dočíst.