V těchto dnech není ještě jasné, do jaké míry je zde situace nebezpečná, ale Organizace kolektivní bezpečnosti, skládající se z Ruska, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Arménie, už na žádost kazachstánské vlády vyslala do ohrožené oblasti své vojenské jednotky.
Čímž se Rusko ocitlo v ohrožení už na dvou frontách.
Na rozdíl od převratu na Ukrajině, kdy Kremlu jeho přílišné zaujetí pro Olympiádu v Soči zabránilo na situaci adekvátně reagovat, přišla tentokrát jeho reakce na pokus svrhnout kazachstánskou vládu okamžitě.
Hlavní poučení z nastálé situace pro Kreml je pak to, že s ničím si nebude Washington kdy dělat lehčí hlavu, než s bezpečnostními zájmy a obavami Ruska. Jen pár dní předtím, než Biden a Putin mají řešit situaci na Ukrajině, upadá do chaosu další ruská provincie. Hlavní její město hoří a v zemi vládne zmatek (více ZDE). A v žádném případě se nedá věřit tomu, že násilí v zemi vybuchlo zdola a spontánně. Stopa CIA je zde naprosto zřetelná.
Početné někdejší ruské provincie jsou dnes nezávislými státy. Toto oddělení od Ruska znamenalo, že ruský vliv zde vymizel, ale CIA zůstala. A Kreml, v obavě, že by snad sám mohl potvrdit západní propagandu o Rusku, do vnitřních věcí svých bývalých provincií zásadně nezasahoval, ale Washington to dělal za něj.
Dokonce i uvnitř svého vlastního území demonstroval Kreml svoji oddanost demokracii, když povolil Západem financovaným neziskovým organizacím, aby v Rusku vytvářely ohniska opozice proti ruské vládě.
Nemohu se ubránit podezření, že Washington, aniž by se přitom začervenal, odmítne zaobírat se bezpečnostními obavami Kremlu a dá prostě jeho představitelům na vědomí, že on může vytvořit revoluce typu Majdan ve všech někdejších ruských provinciích, kdy se mu zachce.
Washington chce, aby Ukrajina zůstala hnisající ranou, která eventuelně bude rozřešena buď ruskou intervencí, nebo přijetím Ukrajiny do NATO. V obou těchto případech pak bude vítězem Washington. Ruská invaze na Ukrajinu potvrdí propagandu o ruské hrozbě, visící nad Evropou, a přijetí Ukrajiny do NATO naznačí ruské podřízení se washingtonské hegemonii.
Podle mého názoru bylo strategickým omylem Kremlu, když vsázel na diplomacii a západní dobrou vůli. Ale stalo se tak zřejmě proto, že ruské elity prostě nemohly uvěřit tomu, že jediným zámyslem Washingtonu je v zájmu jeho hegemonie destabilizovat Ruskou federaci.
Otázkou, která zůstává nedořešena, je tedy ta, co může být smyslem pondělního setkání Putina s Bidenem?
(přeložil Lubomír Man)
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV