Hlavní principy k ochraně občanů včetně determinace a kodifikace i konkrétních svobod určuje i souhrn právních norem nejvyšší právní síly, ve formě ústavního pořádku ČR, jehož součástí je kromě Ústavy ČR i Listina základních práv a svobod. Ta vymezuje (mimo jiné) také rovnost všech občanů a představuje základy právního rámce pro garance a ochranu dotčených svobod, práv a oprávněných zájmů pomocí příslušných zákonů.

Jedna z forem té ústavně zaručené a právem chráněné rovnosti s vyloučením všech forem diskriminace (apod. negativních sociálních jevů) se vztahuje i na tzv. důchodce, resp. na seniory, čili na osoby pobírající starobní důchod. Ekonomická síla těchto občanů je nižší (v této zemi v lepším případě zhruba citelně pod polovinou průměrné mzdy) a z toho je zřejmé i slabší postavení a omezené možnosti důstojného přežití negativních společenských jevů, jako je např. současná strmě rostoucí a vládou ČR evidentně nezvládaná a nekontrolovaná inflace.

Tu inflaci jim má zmírnit ekonomicko-právní nástroj, a to tzv. valorizace důchodů ve smyslu podmínek, daných příslušným zákonem. A jak stanovila předchozí vláda, tak ty podmínky jsou pro letošek ve výši růstu důchodů o více, než 1700 korun měsíčně od poloviny roku (vyplácené každému důchodci). Zákonné podmínky pro tuto valorizaci byly splněny, a to už existencí objektivních podmínek pro tuto valorizaci, které se k 1. lednu 2023 v praxi naplnily. Takže tato vláda má povinnost tuto valorizaci provést a je za to právně i politicky odpovědná. Vláda navíc dobře věděla už loni, že ty zákonné podmínky počátkem letošního roku nastanou, takže ta valorizace je a bude závazná.

Ale vláda v čele s jejím předsedou (a dále konkrétně zejména s ministrem financí a  ministrem práce a sociálních věcí) to mírně řečeno propásla, takže teď se tu snaží ex post (a jak se lidově říká „s křížkem po funuse“) změnit pravidla během poločasu, ač k nějaké snaze o schůdné a sociálně slušné i smírné řešení měla čas ještě v říjnu loňského roku. Proč to nestihla, to nikdo z vlády občanům (a zejména důchodcům) nedokázal vysvětlit, natožpak logicky zdůvodnit. Tato vládou zatím vůbec neřešená, nekontrolovaná inflace zde brutálně ohrožuje životní podmínky většiny seniorů, často zcela odkázaných pouze na velmi nízké důchody. Přitom i vláda si musí uvědomit (a jednotliví ministři to nepochybně velmi dobře věcí – leč nedbají), že důchod není cosi jako milostivý dárek od vlády těm pro ni už nepotřebným seniorům, co celý život pilně pracovali, a po dlouhá desetiletí si na ten svůj budoucí důstojný důchod pravidelně a nemálo přispívali do průběžného financování systému důchodů. Čili ten důchod není milodar od vlády. Důchod je v ČR projevem čerpání odložené spotřeby za ta desetiletí povinných plateb do té části státního rozpočtu, určené právě na ty důchody.

Tato vláda té tzv. pětikoalice teď ale svůj vlastní požár pokouší hasit jen přiléváním oleje do ohně, protože se nyní rozhodla změnit zákonnou valorizaci tak, že každému důchodci od poloviny roku sníží valorizaci z těch zhruba 1700 korun na zhruba 700 korun, a tím odebere 1000 korun každému důchodci měsíčně. Podle hlasů veřejnosti (nejen od seniorů) obecné, ale i odborné to důchodci vnímají i tak, že je tato vláda měsíčně o tu tisícovku „okrade“. Přitom je ale ještě navíc reálně velmi sporné, jestli vůbec by i těch dosud nárokových 1700 korun mohlo pokrýt další růst oné tzv. divoké inflace, která si v ČR už delší dobu nekontrolovatelně řádí v neprospěch už i střední třídy občanů, natožpak tedy i v neprospěch důchodců.

Pětikoaliční vláda se honem snaží tu svou fatální a kardinální chybu zaretušovat, že to jako bude podle zákona, takže podle vlády „košer“ v důsledku novely toho zákona, kterou se vláda rozhodla rychle protlačit legislativním procesem silou své většiny 108 hlasů ve Sněmovně, většiny v Senátu, atd. Má to ale několik politických, ale hlavně i několik právních háčků (včetně ústavně právních). Tak jen velmi stručně pro příklad:

1. Ten právní nárok na letošní valorizaci ve výši určené dosud platným zákonem, ten tu jednoznačně a nezpochybnitelně objektivně vznikl – už počátkem ledna 2023, a to s účinností pro celý tento rok. Takže tu závaznou výši té letošní valorizace už NELZE pro rok 2023 měnit – bez právního a politického rizika. A pokud by tu k takové změně došlo, pak by to bylo zcela nepochybně v rozporu s právem, takže by to potom bylo i právně postižitelné, a to konkrétně. Uvedená argumentace je relevantní.

2. Kromě kolize se zákony (včetně těch z ústavního pořádku) by to bylo i v rozporu s právní zásadou dobrých mravů (tzv. bono mores de iure). Přičemž taková kolize s dobrými mravy je důvodem ke zpochybnění platnosti dotčeného právního úkonu. Za neplatnost právního úkonu nese (i osobní) odpovědnost osoba, která neplatnost způsobila (lhostejno, zda úmyslně, anebo z nedbalosti). Taková odpovědnost se pak vztahuje na právnické i fyzické osoby (a to podle okolností a podmínek v konkrétních případech).

3. Na podporu své akce si vládní pětikoalice zařídila vyhlášení tzv. stavu legislativní nouze, prostřednictvím koaliční předsedkyně Poslanecké sněmovny, která to udělala před několika dny na dobu jednoho měsíce. A to přestože k vyhlášení legislativní nouze v souvislosti s dotčeným tématem aktuálně není ani praktický, ale ani právní (a nota bene ústavně právní) důvod. A kvůli tomu také obratem zaznívá kritika zejména z řad odborníků, ale i laické veřejnosti. Ozývají se i hlasy, že by eventuálně mohlo jít i o porušení pravidel ústavního pořádku, o porušení Jednacího řádu Sněmovny (a ten má formu zákona), o porušení poslaneckého slibu, apod. Což jsou dost vážné výhrady. Vládní pětikoalice si tedy postupně komplikuje situaci vytvářením dalších a dalších důvodů ke kritice ze strany veřejnosti, a nahrává tím k argumentaci opozice. V řadách té doposud poněkud ospalé sněmovní opozice jsou právníci (mj. i zkušení advokáti). A zkušení právníci jsou i v řadách probouzející se neparlamentní opozice. Zaznívají také hlasy, že z opozičních řad nelze vyloučit např. ani podání ústavních stížností. Ale každopádně postup vládní koalice je nahrávkou i na politickou reakci z opozičních řad i z řad občanské veřejnosti. Jsou lidé, co potíže důchodců chápou.

4. Pokud by koaliční vláda svůj plán provedla, tak by tím zasáhla velkou skupinu seniorů, zhruba 2,5 milionu – a z nich mnozí chodí k volbám. Pro zhruba čtvrtinu všech obyvatel ČR to už teď není od vlády a celé pětikoalice dobrý signál do celé veřejnosti. Kdo má pod čepicí všech pět pohromadě a je schopen ještě uvažovat logicky selským rozumem v souvislostech a umí předvídat, asi pak nevyloučí ani tu možnost, že tato vláda podobnou taktiku nátlaku bez debat v budoucnu použije i v jiných případech, v jiných situacích, a to nejen proti seniorům, ale proti všem…

5. Když vláda od pololetí těch zhruba 2,5 milionu seniorů připraví o 1000 korun měsíčně z jejich důchodů po celý rok, bude to v součtu obrovská suma, kterou drtivá většina seniorů bude pak vnímat jako velkou finanční škodu. Podobná masa lidí a voličů to může vnímat i jako nemajetkovou újmu. I ta je právně vymahatelná formou majetkové náhrady. Kdyby na to došlo, tak by to mohlo mít efekt nejen právní, ale také politické tsunami.

Pokud je obecně známo, žádný z členů této pětikoaliční vlády nemá referenční právní erudici (tj. vzdělání a zkušenosti z dlouholeté praxe), což je pro tuto vládu dost velká nevýhoda, resp. citelná a viditelná slabina. Podobně je známo, že nikdo z této vlády nemá ani referenční ekonomickou a vrcholně manažerskou erudici (tj. vzdělání a dlouholetou špičkovou praxi včetně uznávaných výsledků). A to je druhá Achillova pata této pětikoaliční vlády. Odborníci a skuteční experti (hodní toho označení) dobře vědí, co je to hranice mezi hospodářským rizikem a hazardem. To platí i pro politiku. Ta hranice je velmi jemná, je i velmi neznatelná, takže je i velmi zrádná pro ty, kdo s tím nemají žádnou osobní životní zkušenost (anebo jen mizivou). V té souvislosti by si možná leckdo leckde mohl říct, že by se možná kdekoli komukoli mohlo zdát, že v tom směru tato vláda bez ohledu na cokoliv se rozhodla zkusit onen tenký led mezi rizikem a hazardem přejet kvantem těžkých bitevních tanků německé provenience. A chudý český důchodce to má této vládě zaplatit?!? Kdo ví, (nelze ověřit), ale možná, že třebas někde někomu by až takový hazard mohl připadat i jako tzv. ruská ruleta.