Takže to bychom jaksi měli tu první rovinu „henté oné“ pitoreskní problematiky.
A co ta druhá rovina? Inu, logicky selským rozumem vzato: Když právě teď a tady ta „druhá strana barikády“ (?) nepochopí pozadí té hlášky z filmu „zvedněte tu rukavici … a je to tam … zvedněte tu rukavici“ tak už je od jejich namočení při „variantě brod“ neuchrání ani henté oné rituálně krátké nohavice (ani coby jistý symbol čehosi, že). Neboli - ta první (?) strana teď sama jakoby gratis nabízí té druhé (?) straně „henté oné“ pomyslné barikády nahrávku na smeč ve stylu majstrštyku, co se jen tak nevidí. A má to asi právě teď a tady i svou symboliku. (No comment.)
Dneska už to asi jen málokdo z nich osobně pamatuje. Ale když se ještě kdysi dělaly ty politické dohody na pozadí (ještě před tou fází „anděl s ďáblem v těle svádí ďábla“) u mariáše, tak extraligoví hráči znali zásadu, že „když nevíš, tak si trumfni“. Ostatně - pro příklad - i takový Albrecht z Valdštejna (noticka zjevně nejen pro pány senátory) nezřídka používal stejnou taktiku - když si nebyl jistý podporou na politické mapě, tak si (prostě a jednoduše) nechal vyslovit důvěru. A bylo jasno. Jenomže to předpokládá talent - politickou rozvahu, odvahu, akceschopnost, atd. Valdštejn toho všeho měl ve vrchovaté míře - řečeno s panem Werichem: „Proto ho taky zabili. Za chytrý nápady se zabíjí. Za blbý nápady se nezabíjí. Kdyby se zabíjelo za blbý nápady, to by bylo bytů volnejch …“ J

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV