Ačkoliv mnoho dnešních církví se staví záporně porti genetickému inženýrství z důvodu jeho možného zneužití, tak právě ono léčení v případě genového inženýrství přináší možnosti pomoci tam, kde jiné způsoby selhávají. Mohlo by tak docházet k vyřazování některých genů z organismu, kterému se říká genový knockout, na základě kterého by se vymýtilo mnoho společenských neduhů.

Genetické předpoklady

Afektivní poruchy mají ve své patogenezi významnou genetickou složku, zvláště bipolární onemocnění. Není vyloučeno, že takové onenocnění může člověka potkat i během života, například v podobě nadměrného fyzického nebo psychického stresu, protože mozek je náchylný na nadměrný oxidační stres, nikoliv na běžný stres.

Byla potvrzena vrozená náchylnost pro vznik afektivních poruch. Odhad rizika je zhruba 20 procent pro příbuzné prvního stupně bipolárních pacientů a 7 procent příbuzné prvního stupně unipolárních pacientů. Geneticky podmíněnou zvýšenou náchylnost ke vzniku afektivních poruch potvrzují také adopční studie

Poruchy nálad v západních zemích

Podle publikace Psychiatrie z Univerzity Karlovy (2020) byl potvrzen vysoký familiární výskyt v novějších evropských i amerických studiích a to i podle modernizovaných zásad metodologie výzkumu a navíc bylo zjištěno, že v mnoha zemích jak riziko pro členy rodin, tak riziko pro celou populaci pro poruchy nálady, zejména deprese se zvýšilo pro ročníky narozené v pozdějších dekádách 20. století ve srovnání s dříve narozenými, což zůstává nevysvětleno. (s 36 -37).

Metabolizace léků

Podle výše uvedené publikace vyplynulo, že ze zkoumaných 30 druhů léčiv, zejména antidepresiv, že někteří jedinci vzhledem ke své genové výbavě nejsou schopni matabolizovat různé léky dostatečně. Ty se potom mohou kumulovat v těle a působit vážné vedlejší potíže. Jiní lidé naopak metabolizují léky příliš rychle, ještě předtím, než mohou projevit svůj účinek. (str. 41).

Deprese a kriminalita

Impulsivní násilí lidé provádějí bez hmotného zisku a bez plánování a obvykle u nich nacházíme snížení serotoninergní transmise (např. snížení 5-HIAA – metabolitu serotoninu v mozkomíšním moku). Je popsán snížený objem frontálních laloků a snížení glukózového metabolismu frontálně u impulsivně jednajících osob. Impulsivní násilí obvykle provádí někteří lidé pod vlivem alkoholu, drogově závislí nebo nepříčetní (někteří špatně léčení pacienti se schizofrénií).

Promyšlené násilné chování, kde se předpokládá vědomé plánování, může být predátorské, provedené za účelem vlastního prospěchu, nebo patologické (např. způsobené lidmi jednajícími pod vlivem halucinací a bludů). Promyšlené násilné chování, které je prováděno bez emočního soucitu a lítosti je typické pro psychopaty (snížená aktivita amygdaly a snížená schopnost averzivního podmiňování – zhoršuje možnost emočního vývoje).

Závěrem

V tomto případě ovšem nechci zpochybňovat skutečnost, že příčetný člověk má nejen svobodnou vůli, ale i duši podle které člověk ve svém životě koná nejen dobro, ale může provádět i zlo. Mnozí zpěváci na svých koncertech rozdávají zábavu a prožívají u toho euforii (s drogami anebo bez nich). O Adolfu Hitlerovi se například tvrdí, že se při svých nenávistných projevech rovněž dostával do extáze. Potom tedy existuje vysvětlení, že na světě existují lidé, kteří rádi druhým pomáhají nebo ubližují (respektive sobě či rodině).

Je zapotřebí si uvědomit, že neléčené deprese (nadměrné pití alkoholu u některých jedinců) nebo nevyléčená nepříčetnost (schizofrenie) mohou vzhledem ke snížení metabolitu serotoninu v mozkomíšním moku způsobovat nejen kriminalitu, ale zároveň i nesmyslné domácí násilí, jehož absence by mohla do budoucna zabránit ve špatné výchově dalších generací. K dalšímu problému mohou patřit genetické neduhy získané neúměrnou stresovou zátěží, které se mohou dědit na další generace.

Pokud se jedná například o chromosom 22, tak na něm je umístěn gen související s patogenezí schizofrenie a jinými psychotickými poruchami nebo také například vrozenými vadami srdce. Kompletní zmapování lidského genomu 22 bylo prakticky dokončeno v roce 2001. Gen s poruchou nálady (deprese a bipolární porucha) je ovšem mnohem obtížnější v lidském těle vyhledávat. Zřejmě tedy poruchy nálady souvisí nejen se samotnými geny, ale i s vlivem okolního prostředí.

Zdroj: RABOCH, Jiří a Pavel PAVLOVSKÝ. Psychiatrie. Vydání druhé. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2020. ISBN 978-80-246-4604-6.

Převzato z Profilu.