Proud imigrantů z Afriky valící se do Evropy stále sílí. Kromě kolaborantské italské úřednické vlády, která není schopna čelit invazi z moře a otevírá zemi těmto hordám dokořán, sílí tlak, aby totéž udělalo i Španělsko, které se tomu až doposud víceméně účinně bránilo.

Místní kavárna pořádá hlasité "vítací" demonstrace, protože EU musí být unifikována i pokud jde o všechny hrůzy s ní spojené. Odstrašující příklady jako Francie, Německo či severské státy nesmějí zůstat samy. Koordinace těchto "protestů" s mottem "Pusťte do země více imigrantů" (absurditu zvyšuje i fakt, že skoro polovina mladých lidí ve Španělsku je nezaměstnaná) s děním na hranicích je zjevná. Šestimetrový plot na nejslabším místě u španělských enkláv na pobřeží Maroka již nemůže dále vzdorovat každodenní vlně valící se na sever.

Již od prosince zde probíhají prudké střety, které vyvrcholily silvestrovskou "ofenzivou", během níž došlo ke zranění stovek jedinců jak mezi migranty, tak mezi policisty chránícími bariéru Maroka od území Evropské unie. O tomto víkendu zde boje vypukly znovu s plnou silou.

Tisíce dobře organizovaných imigrantů vybavených horolezeckými lany, železnými háky, speciálními ostruhami na botách a ocelovými tyčemi zahájily útok na plot pátečního rána po celé délce hraniční bariéry. Policisté nebyli schopni uhlídat všechna místa, proto se po mnohahodinovém obléhání imigrantům nakonec podařilo bariéru překonat. Zraněny byly desítky policistů.

Podle očitých svědků policie posílená armádními jednotkami i národní gardou neměla šanci hranici ubránit a musela se po tvrdém boji stáhnout, neboť přesila byla drtivá. Po celý den proudily přes bariéru tisíce imigrantů, kteří budou s největší pravděpodobností pokračovat přes Španělsko dále do středu kontinentu. Skupiny, jejichž řádění můžeme sledovat v hořící Paříži, se už těší na posily.

Otevírači bran a živé řetězy

Španělé mají s islamizací bohaté historické zkušenosti, vždyť právě odtud byly vedeny první útoky muslimských vojsk na Evropu a celý poloostrov byl několik staletí pod jejich nadvládou. Tehdy jako dnes k jejich úspěchu přispívala řada kolaborantů uvnitř španělské společnosti, kteří otevírali muslimským oddílům postupujícím z Afriky brány španělských měst.

A tak o tomto víkendu vyšli do ulic Barcelony noví "otevírači bran", kteří požadují otevření hranic a přijetí co největšího počtu imigrantů. Tisíce multikulturalistů pochodující ulicemi katalánské metropole tuto sobotu ukázaly, jaký mobilizační potenciál má současná vládnoucí ideologie ve spojení s účinnou propagandou, neziskovými organizacemi a balíky peněz v zádech.

Postup se neustále opakuje - tlak na hranicích za asistence zločineckých organizací, neziskovek a aktivistů, druhý den lidé v ulicích velkých měst s transparenty typu "Už žádné výmluvy, přivítejme je hned!", jako nyní v Barceloně. Tlak směřuje na konzervativní španělskou vládu, která se stále brání přijetí většího množství imigrantů a dokonce si dovolila posílit na hranicích plot. A to se, jak známo, neodpouští. Španělsko mělo v rámci přerozdělovacích kvót mezi členské státy EU přijmout zhruba 16.000 uchazečů o azyl, zatím jich ale přijalo pouze 1.100. To přivádí profesionální humanisty do varu.

Předsedkyně městského sněmu v Barceloně Merce Conesaová na vítačské demonstraci v sobotu prohlásila, že se stydí, že Španělsko dosud přijalo jen tisíc uprchlíků. Evropskou komisi zároveň vyzvala, aby začala přísně trestat státy, které neplní své závazky v tomto směru.

Spolupráci organizovaného zločinu a neziskových organizací můžeme stále častěji sledovat také na druhé straně oceánu. Mexičané placení drogovými kartely ve spolupráci s místními neziskovkami ve stejnou dobu, kdy pochodovali otevírači bran v Barceloně, vytvořili v sobotu na hranci mezi Mexikem a Spojenými státy lidský řetěz na protest proti připravované Trumpově záchranné hraniční zdi.

Juncker má špatné spaní

Důsledné v čele odporu zůstává stále Maďarsko. V těchto dnech odmítlo vpustit na své území hordy migrantů z Pákistánu a Afghánistánu, jež se desítky hodin zdržovaly na rakousko-maďarské hranici. Vídeň a Budapešť se tak dlouho nemohly dohodnout, kdo má migranty pustit na své území - až skupina za cizí pomoci zmizela neznámo kam.

S rostoucím napětím se očekává, jak současná situace v Evropě promluví do poměrů politických sil v Nizozemí a zejména ve Francii, kde podpora veřejnosti Marine Le Penové podle posledních průzkumů stále roste. Oproti tomu starý byrokrat Juncker údajně uvažuje o tom, že by celou svoji trafiku zavřel a odešel na odpočinek (napsal tento týden italský deník La Republica), neboť problémy, které před Bruselem stojí, si alkoholu oddaný "předseda vlády" EU nedokázal zřejmě představit ani v nejhorším snu.

Juncker se prý obává, že Británie bilaterálními dohodami po Brexitu rozeštve EU - a nechce být u toho. Hrozí totiž, že Londýn začne o vystoupení Spojeného království z EU jednat s každou členskou zemí zvlášť, a bude uzavírat dvoustranné dohody, aby si tak vyjednal lepší podmínky. Tomu se není co divit, když vyšlo najevo, že Brusel chce vyždímat ještě před odchodem z Británie co nejvíc peněz.

Evropská unie vystavila totiž Británii účet za odchod z bruselského vězení národů v přepočtu zhruba na dva bilióny korun. Brusel chce po britské vládě, aby se zavázala, že bude hradit odvody do takzvaného víceletého finančního rámce (dlouhodobého rozpočtu) až do roku 2023, aby v něm nechyběly peníze na korupci stále nejistějších vlád členských zemí zbytkové unie.

Splněním tohoto požadavku údajně Brusel podmiňuje uzavření obchodních dohod s Velkou Británií, které by měly vstoupit v platnost poté, co vystoupí z EU. Britská ministerská předsedkyně Theresa Mayová dala ale již dříve najevo, že se vydírat nenechá a do Bruselu žádné horentní částky platit nebude.

Není tedy divu, že Juncker uvažuje o rezignaci. Po několika dalších volebních zlomech v Evropě by se mohl celý projekt zhroutit. Imigrantské armády, které se probíjejí na území Evropy tentokrát přes nejjižnější cíp Španělska tuto možnost rychle přibližují.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele