Vyjádření k situaci v současném školství a názor na ministrovu odpověď zasílají Mgr. Bc. J. Smetanové učitelé ze ZŠ Ležáků, odloučené pracoviště ZŠ praktická a speciální, Hlinsko:

V odpovědi pan ministr praví, že: „ k politováníhodnému stavu, kdy se bojí školy pro žáky s mentální retardací o svůj osud a o osud svých žáků, došlo pouze mylnou interpretací některých pasáží Strategie boje proti sociálnímu vyloučení.“ … „Nikde není uvedeno, že by mělo dojít ke zrušení praktických škol a k masivní inkluzi mentálně postižených žáků do škol běžného vzdělávacího typu.“ …

Pokud se pan ministr „domnívá“, že došlo k mylné interpretaci, pak to v nás vzbuzuje velmi neblahé pochybnosti o tom, zda vůbec onu Strategii boje proti sociálnímu vyloučení kdy viděl, natož pozorně četl. (To by možná pak vysvětlovalo – nikoli omlouvalo – jeho dosavadní počínání ve funkci ministra školství neboť jen z neznalosti se dají podporovat tak donebevolající nesmysly, které budou mít nedozírné následky).

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení se kapitolou Vzdělávání zabývá velmi podrobně od strany 46 po stranu 76. V úvodu jsou jako příkladné zmíněny severské země Evropy směřující k tzv. inkluzivnímu vzdělávání…

Dále pak již citujeme: (str.59-60) 4.5.3.3. Název opatření: Krátkodobá opatření transformace systému škol zřízených pro žáky s lehkým mentálním postižením

Cílem opatření je transformace pararelního systému základních škol zřízených pro děti s lehkým mentálním postižením tak, aby výsledný stav umožňoval vzdělávat všechny děti ve školách hlavního vzdělávacího proudu. …

Světová banka, NERV, OECD, UNICEF i Deloitte poukazují na nutnost odbourat selekci  (segregaci) dětí do paralelního systému škol zřízených pro žáky s lehkým mentálním postižením (většinou tzv. praktické školy, dříve zvláštní školy), nejen jako jednu z podmínek efektivního a dlouhodobého řešení sociálního vyloučení zejména romských v sociálně vyloučených lokalitách žijících dětí, ale také jako podmínku rozvoje celé vzdělávací soustavy a jejích schopností zvyšovat vzdělanost a uplatnitelnost všech obyvatel na trhu práce. Ne-selektivní přístup k základnímu vzdělávání je právem z pohledu mnoha mezinárodních dokumentů, ke kterým se ČR připojila.  …

Legislativní úroveň krátkodobého řešení pak stanoví jasné úkoly:

• Legislativně stanovit jasnou a závaznou priorizaci individuální integrace dětí/žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)… Vzdělávání ve skupině zřízené pouze pro žáky se SVP by mělo být možné pouze při nemožnosti individuální integrace a za jasně stanovených podmínek.
• Legislativně ukotvit náležitosti informovaného souhlasu rodiče či zákonného zástupce se zařazením dítěte do vzdělávacího programu pro lehce mentálně postižené. Legislativa musí obsahovat jasně uvedené závazné formulace, z nichž je patrné upozornění na rozdíly v obsahu vzdělávání podle přílohy pro LMP k RVP ZV a přínos a omezení vzdělávání žáka podle tohoto vzdělávacího programu.
• Legislativně výslovně zakázat vzdělávání dětí/žáků bez závažného znevýhodnění/postižení podle sub-standardních vzdělávacích plánů a zakázat zařazování těchto dětí/žáků do tříd zřízených pro děti s lehkým mentálním postižením.
• Znemožnit zřizování přípravných tříd u škol pro děti s lehkým mentálním postižením.
• Znemožnit nástup dítěte do skupinově integrované třídy hned na začátku prvního ročníku.  …

(str. 61)  4.5.3.4. Název opatření: Střednědobá opatření transformace systému škol zřízených pro žáky s lehkým mentálním postižením

Cílem opatření je transformace pararelního systému základních škol zřízených pro žáky s lehkým mentálním postižením tak, aby výsledný stav umožňoval vzdělávat všechny děti ve školách hlavního vzdělávacího proudu. …

Legislativní úroveň krátkodobého řešení pak stanoví jasné úkoly:

• Legislativně znemožnit zřizování a provozování základních škol zřízených pro děti s lehkým mentálním postižením a stanovit povinný maximální počet tříd skupinové integrace v jedné základní škole vzhledem k počtu ostatních tříd
• Na základě analýz a ve spolupráci se všemi zřizovateli a dalšími relevantními aktéry v lokalitách rozhodnout o školách zřizovaných pro děti s lehkým mentálním postižením ke zrušení (ty, které konkurují spádovým základním školám; jejich personální kapacity převést na spádové školy) a k transformaci (zavedení standardního vzdělávacího plánu ŠVP ZV)
• Transformované školy převést pod obce.
• Zrušit přílohu Rámcového vzdělávacího programu pro lehké mentální postižení.

Indikátor plnění

• Novela školského zákona neumožňující zřizování a provozování základních škol pro děti s lehkým mentálním postižením nabývá účinnosti.
• Je s konečnou platností rozhodnuto o základních školách zřízených pro žáky s lehkým mentálním postižením k transformaci na školu hlavního vzdělávacího proudu a ke zrušení.
• Je zásadně přepracovaná příloha Vzdělávacího plánu pro lehké mentální postižení.

Na straně 62, v kap. 4.5.3.5. se dále pak už jen hovoří o zavedení a realizaci „strategie obcí“ pro vzdělávání dětí ze sociálně vyloučeného prostředí jejíž součástí musí být (mimo jiné) – rozložení zátěže vzdělávání žáků ze sociálně vyloučených lokalit na všechny školy ve městě, tak aby se pokud možno nevytvářely segregované školy pro sociálně vyloučené vedle škol pro „normální“žáky. (Z této pasáže nelze nabýt jiného dojmu, než že v ČR neexistují místa bez sociálně vyloučených lokalit…!) 

…“Specializované krajské instituce (speciální školy) musí nastupovat až v okamžiku zásadních a nepřekonatelných překážek ve vzdělávání těchto žáků v tzv. hlavním vzdělávacím proudu.“  (Vize je tedy taková, že budou rodiče dítěte s kombinovanými vadami – např. vozíčkáře s postižením ve středním pásmu mentální retardace vozit denně do třeba 90 km vzdáleného krajského zařízení…?!?)

…

Tolik tedy k té „mylné interpretaci Strategie boje proti sociálnímu vyloučení“ a k tomu že: „Nikde není uvedeno…“ !!!

A nyní z praxe. Kam vedou tato „pokroková“ opatření : odborníci v PPP a v SPC pod tlakem perzekučních kontrol mají strach napsat konkrétnější výsledky vyšetření dítěte – hlavně musejí být opatrní s uvedením IQ . Ve strachu z nových totalitních nařízení MŠMT musejí popřít svou odbornost!? A pak dochází k neuvěřitelným věcem – např.: žák, který měl loni IQ 65 byl letos v jiné PPP „přezkoumán“ a nyní má IQ 90!!! J (Zřejmě geniální učitelé a zázračná praktická škola – vyléčili IQ žáka, jako chřipku…) A hned mají o žáka méně…

Toto je OBJEKTIVNÍ posouzení míry „znevýhodnění/postižení žáka“ ?!

Tímto způsobem se skutečně velmi brzy staneme národem jen s minimálním procentem „znevýhodněných/postižených“ dětí a opravdu nebude důvodu k existenci ZŠ praktických. Taktika MŠMT je tedy z tohoto pohledu dobře vymyšlena …

Ve Strategii boje proti sociálnímu vyloučení je vykreslena vize, jak budou všichni žáci vzděláváni v hlavním vzdělávacím proudu, jak se těm integrovaným znevýhodněným/postiženým žákům budou věnovat asistenti a speciální pedagogové (dobře placení), jak bude mít každá škola své poradenské zařízení (odborníci budou prý placeni podle počtu žáků…?!?); tento UTOPISMUS nikdy nebude tak dobře a efektivně funkční jako specializované (bývalé zvláštní) školy s třídami se sníženým počtem žáků, s klidným harmonickým prostředím, odbornou vybaveností i péčí zkušených spec.pedagogů! A to i kdyby již tyto podmínky na školách hlavního vzdělávacího proudu byly připraveny. NEJSOU! Připraveno není vlastně vůbec nic – ani ZŠ samotné – třídy jejich budov (jsou velké, bez nutných oddělení a různých prac. koutků (co třeba autisté?), fakulty nemají odpovídající vzdělávací obory pro ped. asistenty, plánovaný systém financování škol si těžce odporuje (snížený počet žáků v integrovaných třídách a proti tomu nový parametr - optimální naplněnost třídy, při jehož dosažení dostane škola nejvyšší možný objem finančních prostředků), vybavenost škol speciálními učebními a rehabilitačními pomůckami,atd. Ale  již se vesele likviduje…

Nemocí dnešní doby je trend likvidovat věci, které jsou zaběhlé a dobře fungují. Není to zas až tak nelogické – civilizace opět dosáhla nějaké mety, není už kam dál jít… Historici dobře vědí a poukazují na cyklický předkrachový civilizační stav – není-li už jak více zlepšovat – objevují se tendence komplikovat to, co je, zamotávat, vyrábět chaos…

Ještě více nás však pobuřují argumenty předkládaných kritik ze zahraničí a různých úmluv a dokumentů jako důvodu k těmto „reformám“. Ztratili už naši páni politikové smysl pro národní hrdost, vlastenectví  nebo jej ani nikdy neměli?! Jak je možné, že nejsou schopni „světu“ říci: „naše speciální školství má u nás dlouholetou tradici, je na velmi dobré odborné úrovni a není důvodu jeho systém měnit.“ ?  Důvody jsou tři:

1. Nemohou to říci, protože TO NEVĚDÍ! Rozhodují o problematice, kterou profesně skutečně nemohou znát a tak raději zaplatí miliony za nejrůznější výzkumy a projekty, odvolávají se na mezinárodní organizace, hlavně když jejich názvy jsou dosti „zvučné“ na to, aby již samy o sobě byly argumentem!

2. Nemohou to říci, protože chtějí lépe vypadat „ve světě“, než před vlastním národem a za cenu této „líbivosti“ jsou schopni potřeby národa popřít a svou osobní zodpovědnost úplně zahodit! (Snad je v nich i „historické dědictví“ nesamostatnosti – stále se poohlížet po nějakém „velkém bratrovi“, který nás bude řídit…?)

3. Vše je vlastně postaveno na sice velmi palčivém a složitém, ale bohužel taky v dnešní době moderním a líbivém tematu řešení romské otázky, ze které si mnozí udělali velmi dobrý „job“! Věříme, že angažovanost zrovna paní Mgr. Šimůnkové (Zmocněnkyně vlády pro lidská práva) a pana Martina Šimáčka (ředitele Agentury pro sociální začleňování) v této problematice pochází z dobrých úmyslů a jistě je stála velmi mnoho úsilí a času. Oba tito autoři Strategie boje proti sociálnímu vyloučení však zjevně netuší, proč vlastně Zvláštní školy vznikly – kolik různých faktorů může v psychice dítěte působit překážky při vzdělávání; nejsou odborníky v této oblasti a šmahem zaslepeně odsuzují tato zařízení k zániku v mylné představě, že zrušení těchto škol zaručí integraci Romů do společnosti … Toto je ale FATÁLNÍ OMYL a jeho realizace TRESTUHODNÁ NEZODPOVĚDNOST! Romové přece u nás nejsou diskriminováni tím, že by měli zakázáno vzdělávat se ve školách běžného typu. Mnozí se učí v běžných ZŠ, třeba (z důvodu jazykových bariér, či zaostalé předškolní výchovy) podle IVP. Stěžovali-li si někteří Romové zpětně u mezinárodního soudu na to, že jim nebylo umožněno plnohodnotné vzdělání a chce-li tomu stát předejít, ať stanoví této národnostní menšině jednotné vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu. Ale diskriminovat všechny ostatní děti se specifickými vzdělávacími potřebami zrušením ZŠ praktických je NEHUMÁNNÍM  krokem zpět! Z celého dokumentu  Strategie boje proti sociálnímu vyloučení totiž vyvstává klamný obraz, že speciální školství se zabývá JEN dětmi ze sociálně vyloučeného prostředí. Trápení bývá spravedlivé a postihuje chudé, běžně situované i bohaté. Šokuje nás, že dokument schválila vláda. Je to důkazem toho, jak málo se dnes problémy domýšlí, jak málo námi zvolení představitelé státu diskutují s odborníky daných oblastí a jak arogantně a lehkomyslně rozhodují o nejdůležitějších pilířích země!

Za kolektiv pedagogů ZŠ Ležáků, odloučeného pracoviště ZŠ praktické a speciální,                                               

Mgr. Zita Petříčková