Přičteme-li navíc úsporné kroky zdejších vlád, vyjednávání o pohotovostní půjčce s MMF (případ Maďarska) a sázky trhů na snižování úrokových sazeb ve všech třech zemích, tak není dramatický pokles výnosů vládních dluhopisů zas tak zvláštní.

Z hlediska relativního růstu ceny od počátku roku jsou rekordmanem dluhopisy maďarské, které posílily o více než 20 %. Vývoj jejich cen, respektive volatilita rizikové přirážky požadované investory u maďarského dluhu nicméně dobře ilustruje, že vedle ekonomických fundamentů a globálních faktorů hrají podstatnou roli i domácí politické vlivy. Vláda premiéra Orbána se totiž při provádění hospodářské politiky nebojí používat “nestandardní opatření”, která musí být následně pod tlakem mezinárodních věřitelů (EU a MMF) revidována. Dopad takových obratů pak s trhem může pořádně zahýbat - na konci dubna například cena desetiletého dluhopisu během jednoho dne vzrostla bezmála o 5 %.

Je však třeba podotknout, že z dlouhodobějšího pohledu nelze vliv ekonomických fundamentů zanedbávat. Na středoevropské země stále bohužel číhá nebezpečí v podobě dluhové krize v eurozóně. Bylo by totiž velkým omylem sázet na to, že regionální ekonomiky dokáží odolat zhoršení situace v Evropě a zejména v Německu, které je pro všechny tři země největším odbytištěm vyváženého zboží.

Německá ekonomika prozatím dokázala ze současné mizérie paradoxně spíše těžit, neboť slabší euro podporuje exportéry a země platí za půjčky na provoz rekordně nízké úrokové sazby. Nicméně, i nálada v Německu začíná vadnout - index podnikatelských očekávání Ifo v červenci poklesl na nejnižší úroveň od června 2009 a podobný obrázek přinesla i včerejší čísla o průmyslových objednávkách. Ta ukázala nejen na pokles zakázek z EMU, ale i těch z domácí ekonomiky. I proto nelze očekávat, že by babí léto ve středoevropském regionu mělo být zcela bez mráčku...

Petr Báča
Analytik ČSOB