Časopis Šifra je projekt novináře Milana Vidláka, který píše i o věcech, o nichž mainstreamová média neinformují. Měsíčník, který vychází v tištěné i digitální formě, se věnuje ožehavým kauzám současnosti i tématům, jež odkrývají, jak funguje systém.
Vyber si život. Tak zní název reportáže ze setkání se skotským spisovatelem Irvinem Welshem, autorem kultovního Trainspottingu, příběhu vykořeněných feťáků z předměstí Edinburghu, jenž ovlivnil mladé i staré po celém světě především originálním a přesným popisem postindustriálního konzumního života. „Spousta lidí, co jela na drogách, si už tehdy kladlo otázky, kterým dnes čelí establishment. Lidé nebrali heroin proto, že jim bylo smutno. Dávali se na heroin proto, že nevěděli, co s nimi bude, co na světě zmůžou, jestli budou mít zítra práci nebo kdo si s nimi zase vytře zadek,“ říká Irvine Welsh, který se zúčastnil spolu s držitelem Pulitzerovy ceny Colsonem Whiteheadem a Markem Sloukou v rámci Pražského festivalu spisovatelů i podnětné diskuse v Senátu na téma Živé zlo. „Já na zlo nevěřím,“ svěřil se Irvine Welsh. „Myslím, že je to jen strach ze změn, nic jiného. A my se teď systematicky přemisťujeme z jednoho typu světa do druhého, do světa plného robotů a virtuálního zboží a bez fyzické práce a nemáme ani tušení, co děláme. Všichni zkrátka trpíme jakousi existenciální panikou.“
Hypotékový boom v Česku pomalu, ale jistě končí. Najít ale pronájem je stále složitější. Ceny rostou, bytů je málo a zájem obrovský. Chystá se prasknutí realitní bubliny? A co by to znamenalo?
Kdyby ty internety nebyly, nemusely by vlády a tajné služby vymýšlet, jak vytvořit důmyslný systém cenzury. Informační revoluce 2.0 je v plném proudu, ale temné síly se ji snaží ze všech sil zastavit. Podaří se jim to?
Budete-li chtít vědět, proč je ještě poměrně nedávno nejbohatší africký stát v totálním rozvratu, zeptejte se v Paříži. Muammar Kaddáfí dal miliardu na kampaň francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, který se mu „odvděčil“ bombardováním a sprostou vraždou. Důsledky jsou kolosální…
Vzhledem k dalšímu výročí takzvané sametové revoluce není od věci podívat se na toto datum i poněkud jinýma očima, než je obvyklé. Čtení o tom, že spíš než o revoluci šlo o koordinované předání moci, může mnohým idealistům zkazit chuť k jídlu. Ať už si o tom ale myslíme cokoli, Analýza 17. listopadu Miroslava Dolejšího stojí rozhodně za pozornost.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV