Petr Brandtner: Drahota a sprostota - ruka ruku myje

28.09.2021 18:56 | Komentář

Ve volební debatě lídrů Jihomoravského kraje v České televizi se ministryně financí ohradila proti kritice koalice SPOLU: „Babišova drahota je pro mě Fialova sprostota.“ Výrok zaujal komentátory, a tak jsme si na něj posvítili.

Petr Brandtner: Drahota a sprostota - ruka ruku myje
Foto: pixabay.com
Popisek: Zadlužení - ilustrační foto

Volný blok dal zadlužování flákanec, ostatní s dluhy souhlasili

V něčem má Alena Schillerová z hnutí ANO pravdu. Lídr SPOLU politolog Fiala si nevidí na špičku nosu. Na obrovském zadlužení země, které vede k růstu cen, se totiž kromě ANO, ČSSD a KSČM podílely svými hlasy obě předvolební koalice i většina dalších parlamentních stran. Takže drahota je nejen Babišova a Fialova, ale i Bartošova (PirSTAN), Okamurova (SPD) a Majerové (TSS), jak vyplývá z analýzy hlasování. Pro zvyšování schodku jako jediní nikdy nehlasovali poslanci Volného bloku. „Flákanec“ to tak všem docela natřel, byť ho političtí soupeři nazývají smetím, lůzou nebo primitivem. Lídr Volného bloku občany nezadlužoval a nepodporoval bezhlavé utrácení.

Kdo hlasoval pro zadlužení, tedy pro drahotu

Za astronomickým růstem státního dluhu z 1640 miliard korun v roce 2019 na současných 2235 miliard korun stojí trojí navýšení deficitu státního rozpočtu v roce 2020 a jedno v roce 2021. Pro alespoň jedno prohloubení státního dluhu hlasovalo vládní ANO, ČSSD a vládu tolerující KSČM, ale také zástupci koalice SPOLU, Pirátů a STAN, SPD a Trikolory. Ani jednou prohloubení deficitu nepodpořili poslanci VOLNÉHO Bloku.

tabulka

Kdo hlasoval pro utrácení, tedy pro drahotu

Nárůst dluhu o 595 miliard korun jde ruku v ruce s navýšením výdajů státního rozpočtu oproti původním plánům celkem o 485 miliard korun. A opět nelze veškeré výdaje spojené s pandemií svádět výlučně na vládu. Z 316 právních norem, které byly v souvislosti s covidem přijaty, prošlo zhruba 15 % Poslaneckou sněmovnou (o ostatních rozhodovala pouze vláda nebo ministerstva). Podívali jsme se na důvodové zprávy všech těchto zákonů a zjistili jsme, že Poslanecká sněmovna od počátku pandemie hlasovala v souvislosti s covidem o konkrétních výdajích státního rozpočtu v celkovém objemu 340 miliard korun. Pro tyto výdaje v plném objemu hlasovala opět vládní koalice podporovaná KSČM, ale zároveň obě současné volební koalice PIRSTAN a SPOLU i hnutí SPD Tomia Okamury. Na schvalování stamiliardových výdajů se výrazně podílela také Trikolora, nejmenší objem výdajů z peněz daňových poplatníků schválili poslanci VOLNÉHO Bloku (méně než třetinu z celkových 340 miliard).

Na zadlužování, a tedy i drahotě, se tak s výjimkou poslanců Volného bloku podílely všechny parlamentní strany a hnutí.

Skutečně oddlužit zemi chce jen Volný blok

Co však slibují ve svých programech? Hnutí ANO chce postupně snižovat deficit státního rozpočtu v následujících sedmi letech, což znamená, že plánuje nárůst státní dluhu do roku 2030 o dalších zhruba 1800 miliard korun. Koalice SPOLU navrhuje na rok 2022 deficit státního rozpočtu 276,6 miliard Kč. Koalice Pirátů a Starostův a nezávislých plánuje deficitní rozpočty po celé volební období, v roce 2025 má být podle PIRSTAN deficit 150 miliard korun. Hnutí SPD Tomia Okamury neudává konkrétní čísla, ale počítá se zadlužováním České republiky kdykoli, kdy bude ekonomika růst nižším tempem než 3 % ročně, a hnutí Trikolora žádné konkrétní plány ve svém programu neuvádí. Pouze Volný Blok v ekonomickém programu tvrdí, že bude navrhovat každoročně vyrovnaný rozpočet a do roku 2030 oddluží české hospodářství. Uvidíme, zda „Flákanec“ dostane šanci zrušit ministerstva a vyházet přebytečné úředníky, jeho oficiální preference jsou 2-3 procenta.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Myslíte, že za to, že EU zaostává může Euro?

Mě přijde, že jsou to spíš neustálé zákazy a byrokracie, kterou si sama EU podřezává pod sebou větev. Na druhou stranu, jestli má někdo konkurovat třeba USA nebo Číně, nemyslím si, že to může být jeden stát v Evropě, a že EU má svůj smysl, jen se musí vzpamatovat a začít dělat politiku jinak

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: O skutečných zákonech

13:57 Petr Hampl: O skutečných zákonech

Druhý pohled Petra Hampla