Časopis Šifra je měsíčník novináře Milana Vidláka, který píše i o věcech, o kterých mainstreamová média neinformují. Svobodně a otevřeně. V časopise, který vychází jak v tištěné, tak v digitální formě, se věnuje ožehavým kauzám současnosti i tématům, která odkrývají, jak funguje systém, a píše o zajímavých a inspirativních lidech, kteří mají co říct, a proto nedostávají v tradičních médiích příliš prostoru.

V aktuálním čísle Šifry rozebírá například skandální rozhovor Daniely Drtinové s exministrem zdravotnictví a nynějším kandidátem do Senátu za SPD Ivanem Davidem. Jako zkušený novinář, který před 14 lety začínal v Lidových novinách, a tak má přehled jak o mainstreamové, tak alternativní scéně, si všímá velmi silné manipulativnosti jejích otázek a technik, které k „poražení“ hosta používá.

„Jednou, snad v lepších časech, až budeme o této etapě moderních dějin znát pravdu, budeme tento rozhovor pouštět svým dětem a vnoučatům a říkat: Jo, tomu se tenkrát říkala nezávislá novinařina,“ píše Vidlák, který zároveň v článku poukazuje na vazby Daniely Drtinové na nechvalně proslulou Nadaci otevřené společnosti George Sorose.

Stěžejním tématem čísla je text s názvem Jak se kradou státy. „Proč patří země bohaté na nerostné suroviny k těm nejchudším? Jak funguje globální impérium?“ ptá se. „Lapání do spárů mezinárodní finančnické chobotnice, která drtí svět, má tři fáze: v první nastupují lobbisté, kteří motivují a přesvědčují politiky, úplatky či výhrůžkami. Pokud to nezabere a politik odmítne, nastupují na scénu takzvaní šakalové – najatí zabijáci, kteří vyvolají buď převrat nebo nepohodlného politika odstraní a místo něj se dosadí někdo rozumnější. A pokud nezabere ani to, přichází celá (americká) armáda. Saddám Husajn by mohl vyprávět…“

V aktuální Šifře si můžete přečíst i rozhovor s Jaroslavem Baštou o tom, že v českých dějinách přichází nebezpečí ve chvíli, kdy je dlouho klid, o schůzce s oligarchou Chodorkovským a Jelcinově Rusku v době, kdy tam dělal velvyslance, mediální štvanici i tajemstvích, která ukrývají svazky StB. „Nikdo si neumí představit tu šílenou bídu, která tam byla v době, kdy končil Jelcin a divoká privatizace. Na to Rusové vzpomínají s hrůzou dodnes. Ale Západ se tváří, že to nikdy nebylo. Protože Jelcin byl demokrat. Jejich. (…) Ještě jedno volební období Jelcina, Rusko by dopadlo jako Ukrajina,“ říká Jaroslav Bašta.

S Petrem Žantovským zase autor rozebírá, proč čeští novináři informují tak tendenčně, kdo tahá za nitky českých médií i zda narostou novinářům žábry. „Za komunismu se říkalo, že musíme být bdělí a ostražití a třídně pevní. Dnes jsou také třídně pevní i ti lidé, kteří dříve bývali slušní,“ vysvětluje Petr Žantovský v článku Karta se obrací?, jak se takzvaní „demokraté“ nejen v Česku radikalizují.