V červených číslech jsou největší evropské národní automobilové trhy, tedy Německo, Francie, Itálie a Španělsko, kde se realizují dvě třetiny unijních prodejů osobních automobilů. Nárůst letos zaznamenaly pouze malé země, které ovšem s celkovým výsledkem nemohou výrazněji zahýbat.

Ještě hůře pak dopadají výsledky ročních prodejů, které ukazují, že se evropský trh dostal na nové minimum. Aktuálně se v ročním vyjádření prodává méně osobních vozů než v době první vlny pandemie, a dokonce i méně než v časech světové finanční krize po roce 2008.

Hlavním důvodem nepříznivého vývoje automobilového trhu není slabá poptávka – jako tomu obvykle při takových výsledcích bývá – ale stále nedostatečná nabídka. Chybějící komponenty omezují výrobu automobilek a prodlužují čekací doby na nové vozy. Tomu pak odpovídají výsledky prodejů i ceny, které v posledním roce rostou.

Nové vozy zdražují napříč celou EU, i když s velmi rozdílným tempem. Nejrychleji to bylo v únoru v Estonsku (o desetinu), v ČR o více než 7 procent a o necelých pět zase v Německu. Samozřejmě ne veškerý růst cen, který vidíme v harmonizovaných číslech lze přičítat nedostatku, protože svoji roli sehrávají i dražší vstupy ve výrobě a neustále se zpřísňující regulace pro nové automobily.

Pokles registrací zaznamenávají téměř všichni velcí výrobci na evropském kontinentu. Jedinou výjimkou je Hyundai, kterému se tak daří na klesajícím trhu zvyšovat jeho tržní podíl.

Obrat na trhu může přinést pouze zlepšení situace v zásobování automobilek importovanými díly snad někdy v druhé polovině roku. To ale zase budou výrobci už nejspíš sčítat ztráty, způsobené válkou na Ukrajině.