Ať už vezmeme v úvahu měkké ukazatele v podobě nálad, indexů nákupních manažerů nebo posledního Ifa, které naznačilo klesající optimismus i v případě dosavadního motoru eurozóny – Německa. Tyto indikátory mají výhodu v tom, že jsou rychleji dostupné oproti tvrdým datům přicházejícím se zpožděním někdy až několika měsíců. Vedle své hlavní výhody – rychlosti – však mají oproti suchému účetnictví i jeden potenciální handicap, a tím jsou pocity respondentů. Někdy jsou oprávněné, jindy spíše odrážejí potenciální rizika a nejistoty, která se časem vůbec nemusí materializovat. Přesto jejich výhoda včasnosti bude ještě dlouho tou hlavní předností, které oproti tvrdým datům z ekonomiky budou mít.

Tento týden mají finanční trhy šanci dostat obojí. Ještě než přijdou na řadu říjnové indexy nákupních manažerů v eurozóně, dozví se trhy, jak se asi vedlo evropským ekonomikám ve třetím kvartále. Podotýkáme jen, že český předběžný odhad mezi nimi nebude, protože bude zveřejněný až 14. listopadu. Dnešní sérii zahájila Francie, která hlásí zrychlení ekonomiky z předchozích 0,2 % (mezičtvrtletně) na 0,4 %, a to především díky spotřebě domácností a vyšším exportům. Pozitivní zprávou budiž fakt, že si ekonomika drží stabilní tempo investic a že ani její celkový, byť předběžný výsledek evropské trhy rozhodně nepřekvapí. Ještě před zveřejněním bleskového odhadu HDP eurozóny v 11 hodin má šanci překvapit další velká země, a sice Itálie, která je v centru pozornosti spíše díky své aktuální rozpočtové korespondenci s „managementem“ EU. Z pohledu ekonomického růstu rozhodně není žádným premiantem a dnešní čísla to vlastně nejspíše znovu jen potvrdí. A nakonec asi příliš nenadchnou ani čísla za celou eurozónu, která budou zřejmě horší než ta předchozí, i navzdory pokračující stimulaci ekonomiky ze strany ECB. Šance na příjemné překvapení sice existuje, nicméně jak se zdá, není zrovna příliš velká.

Petr Dufek
Analytik