Dubnový pokles cen (o 0,2 %) jde na vrub především zlevňování pohonných hmot, které ještě reagovaly na propad cen ropy na světových trzích. Ceny pohonných hmot se výrazně podepsaly i na vývoji meziroční inflace, protože benzín byl oproti loňskému dubnu levnější téměř o šest korun a nafta skoro o devět.

Naproti tomu v posledním měsíci o šest desetin procenta podražily potraviny, které jsou vlastně i nejvýznamnějším inflačním faktorem letošního roku. Ve srovnání s loňskem si za ně připlatíme v průměru o 7,8 % více, a to nejenom v důsledku zvyšování cen ovoce a zeleniny, ale i masa a mouky.

Připlácíme si rovněž za bydlení a služby s ním spojené, i když se rychlost zvyšování těchto nákladů pozvolna snižuje.

Inflace se přiblížila trojce a už v následujícím měsíci pod ní nejspíše spadne. Předpokládáme, že se ještě v průběhu letošního roku inflace dostane pod dvouprocentní cíl ČNB, nicméně pravděpodobnost deflace zůstává velmi nízká. Je to podstatné především z pohledu možných nekonvenčních opatření, o nichž informovala ČNB v pondělí.

Ačkoliv inflace už není a ještě dlouho ani nebude problémem české ekonomiky, je třeba jí právě z tohoto pohledu věnovat velkou pozornost. Manévrovací prostor ČNB je v rámci tradičních mezí už téměř vyčerpaný, a tak případné zrychlení desinflačního trendu může centrální banku tlačit do nestandardních řešení. Záporné úrokové sazby by byly asi tím posledním krokem.