Skepse – jak už napověděl domácí průzkum minulý týden – je dál zřetelná u českých spotřebitelů, jejichž nálada tak kontrastuje s naladěním zejména v západní Evropě. Obavy z dalšího vývoje ekonomiky a vlastní finanční situace je u obyvatel vnímána podstatně silněji než třeba v Německu nebo Francii, kde se sentiment spotřebitelů pozvolna zlepšuje.
Z dílčích výsledků průzkumu v tuzemském průmyslu je patrné, že za zlepšením nálady stojí především očekávaný růst produkce v automobilovém průmyslu v dalších měsících. Přitom ovšem firmy už nyní pociťují určité ochlazení přílivu nových zakázek, a to nejenom v automobilovém průmyslu, který už ani tak nestíhá, ale i v dalších oborech. Předně jde o výrobce kovů a zpracovatele dřeva, jejichž produkce výrazně v posledním roce výrazně podražila.
Pokud jde o výhled pro nejbližší měsíce, tak asi nepřekvapí očekávaný útlum ve většině oborů – s výjimkou automobilového průmyslu. V jeho případě se ovšem bude vše záležet na schopnosti zajistit si chybějící komponenty, které se staly brzdou celého odvětví. A novinkou nejsou ani přetrvávají vysoká inflační očekávání a současně i slabší zájem o nabírání nových zaměstnanců.
Drobný pokles podnikatelského sentimentu zaznamenávají v posledním služby, od nichž si přitom tolik slibujeme v souvislosti s postkovidovým restartem ekonomiky. Zdá se, že se zatím tak úplně nenaplňují očekávání firem ve službách, pokud jde o dosavadní vývoj poptávky.
Oživení zaznamenává pozemní doprava a HORECA, slabší je aktuálně podle průzkumu poptávka po reklamních a finančních službách nebo po letecké dopravě. A podobně vyznívají i očekávání pro další měsíce. Asi nepřekvapí, že firmy s výjimkou méně úspěšných oborů počítají s nabíráním zaměstnanců a s dalším růstem cen. I v případě služeb tak převažují vysoká inflační očekávání, která se odvíjejí především od zvyšujících se nákladů na energie a PHM.
Stejně jako konjunkturální průzkum minulý týden, tak ani evropské harmonizované statistiky důvěry neukazují, že by česká ekonomika vstoupila do recese. Velkou nejistotu představuje spotřeba domácností, kterou extrémně ovlivní vysoká inflace, nicméně o jejím vývoji bude jasněji až po zveřejnění detailů za první kvartál zítra nebo maloobchodních tržeb příští týden. Důsledky energo-inflace na podnikatelský sektor se budou projevovat pomaleji, a navíc po delší dobu, takže je ve větší míře zaznamenáme až ve druhé polovině roku.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV