Nejsou to ovšem zdaleka jen PHM, které tlačí výrobní inflaci nahoru. V energetice jsou nyní ceny o téměř 58 % vyšší než loni v únoru, o skoro 48 % zdražila produkce chemického průmyslu, o 24 % šly nahoru ceny u výrobců kovů, o 28 % ve dřevařském průmyslu atd. Kombinace dražších energií, kovů, chemie a dřeva zvyšuje náklady firem napříč celou ekonomikou. 

Výrazně zdražují i stavební materiály jako je cement nebo cihly, což rozhodně není dobrou zprávou pro další vývoj ve stavebnictví.

Výrazný nárůst je patrný u zemědělských výrobců, jejichž výrobky se v průměru zdražily téměř o 23 %. O téměř devět procent vzrostly i ceny ve stavebnictví, které takto reaguje na růst vstupních nákladů, včetně těch mzdových.

Nadějně naproti tomu vypadá korekce cen ropy a benzínu na mezinárodním trhu, nicméně stále jde o ceny dlouhodobě nadprůměrné, takže zásadní zlevnění rafinérských produktů, a tedy i zpomalení výrobní inflace zatím nepřinesou.

S výrobní inflací jde s odstupem i ta spotřebitelská. S rostoucími cenami v zemědělství přijdou i vyšší ceny potravinářských firem a následně i potravin na pultech obchodů. Situaci navíc komplikuje vývoj na Ukrajině, který vyvolává pochybnosti ohledně letošní dostupnosti obilí na světovém trhu. Vedle toho stále dražší energie a PHM budou firmy ve zpracovatelském průmyslu tlačit k dalšímu navyšování cen, a to i nejen potravinářského průmyslu.

Dnešní čísla patří mezi argumenty podporující další zvýšení sazeb ČNB, ke kterému nejspíše dojde už na březnovém zasedání.