Průmysl sice zůstává ušetřen lockdownu, avšak diskuse o možnosti jeho zavedení v době svátků jistě nenechaly ani náladu firem netečnou. V průmyslu tak došlo po krátkém zlepšení v únoru opět ke zhoršení nálady, která odráží nižší očekávanou výrobu, poptávku, export i zaměstnanost pro nejbližší tři měsíce.

Je však otázkou, nakolik jde pouze o obavy z možné uzávěry a nakolik jsou dnešní čísla odrazem skutečné kondice tohoto největšího tuzemského odvětví, které se musí vypořádávat s rostoucími cenami vstupů, nedostatkem dovážených komponent a nejistou zahraniční poptávkou. Vzhledem k naplněnosti zakázkových knih i vysoké platební morálce jde spíše jen o psychologický efekt potenciálního lockdownu.

Zatímco pro průmysl je lockdown potenciální hrozbou, obchod jej už řadu měsíců prožívá. Nepřekvapuje proto další zhoršení nálady obchodníků i jejich pesimistická očekávání pro další měsíce. Podobně jsou na tom i služby, kde se očekávání pro další měsíce rovněž nerýsují optimisticky. S nejasným koncem restrikcí zde sice firmám chybí jakýkoliv záchytný bod, ke kterému by se mohly upnout, avšak mírný optimismus alespoň v tříměsíčním výhledu zde už na rozdíl od ledna a února patrný je.

Jediné odvětví, kde se zlepšil sentiment je stavebnictví. Optimistická očekávání pro další měsíce jdou ruku v ruce s naplňováním zakázkových knih i zlepšující se platební morálkou v tomto odvětví. Jeho hlavním problémem tak i nadále zůstane nedostatek zaměstnanců.

Celkově nejsou výsledky průzkumu nálad v české ekonomice až tak překvapivé. Zapadají do kontextu pandemické situace a pokračujícího lockdownu, jehož konec není zatím nijak zřejmý. To je ostatně vidět i na negativním sentimentu spotřebitelů, kteří se stále více obávají nezaměstnanosti i dalšího zhoršení celkové ekonomické situace. V každém případě průzkumy nálad napovídají, že růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí bude v lepším případě nulový.