Za zhoršením běžného účtu platební bilance můžeme hledat především nepříznivý vývoj zahraničního obchodu, který je způsobený nejenom prudkým nárůstem cen dovážených komodit, ale také slabším výkonem exportně orientovaného průmyslu. Výpadek automotive v důsledku čipového hladomoru je stále velmi silně znát a jen stěží se jej podaří do konce roku vykompenzovat.

Vyšší odliv tentokrát zaznamenávají i dividendy z firem pod zahraniční kontrolou (za červen více než 40 mld. korun). Vezmeme-li však vývoj od začátku roku, nejsou letošní dividendové výsledky nijak dramaticky odlišné třeba od loňského roku.

Deficit na běžném účtu platební bilance ČR letos s největší pravděpodobností přesáhne 200 mld. korun a bude se tak přibližovat hranici 4 % HDP. Po dlouhých letech, kdy ČR měla pozitivní bilanci se zahraničím půjde o výrazně slabší výsledek, který bude srovnatelný s předkrizovým rokem 2007 nebo rokem 2010. Tentokrát však jde zhoršení primárně na vrub cenám dovozu a překážkám bránicím rozjezdu tradičního vývozu – tedy logistice a dostupnosti vstupů do výroby.