Téměř polovinu dluhu mají vůči zahraniční nefinanční podniky, které si berou cizoměnové níže úročené půjčky od zahraničních bank a vedle toho si ještě nabírají úvěry od svých mateřských společností.

Zhruba třetinu dluhu představují závazky tuzemských bank, zejména v podobě korunových vkladů nerezidentů, kteří zde využívají mnohem vyšší korunové úrokové sazby. Je ovšem vidět, že s tím, jak rostou úrokové sazby i v zahraničí, tato úroková hra se stává stále méně atraktivní a objem těchto závazků klesá.

Zadlužení vlády v zahraničí zůstává i nadále poměrně nízké. Vzniká především tím, že si nerezidenti na českém trhu kupují korunové vládní dluhopisy a nikoliv tím, že by si stát nabíral jednu zahraniční půjčku za druhou.

Celkově je trend vývoje zahraničního dluhu pozitivní a jeho úroveň nikterak dramatická. Nepředstavuje významné riziko pro další vývoj ekonomiky ani pro vývoj devizového trhu.