Festival ve Varech tak ozdobí dvě ženy, které si nepotrpí na hvězdné parády a jejichž filmografie není primárně zaměřená na laciný a přímočarý úspěch zábavního filmu.

Susan Sarandonová sice zná většina českých diváků především z komedie Čarodějky s Eastwicku, ale všichni, kdo tento legendární film s Jackem Nicholsonem viděli, musí potvrdit, že je to komedie s velikánským přesahem. Sarandon se v posledních letech objevuje na plátně už většinou v rolích velmi přemýšlivých a citlivých žen, podobně jako Helem Mirrenová, které už asi nikdo neodpáře přezdívku „královna Alžběta“.

Letošní obsazení rolí hlavních festivalových hvězd tedy opět potvrzuje zažitou a stereotypní pravdu, že festival ve Varech nesází na povrchový VIP lesk, ale míří k tomu podstatnému, co filmové umění přináší. Bohužel to už několik let příliš nepotvrzuje festivalová soutěž, kde letos opět nenarazíme na film kvalitního, světového režiséra. Nebude v ní ani dílo filmařských velmocí, Spojených států nebo Francie.

Karlovy Vary, ať už si chceme připustit, nebo ne, jsou zkrátka na chvostu zájmu velkých filmařů a distributorů, kteří chtějí svůj snímek nabídnout co největšímu počtu lidí po celém světě. A tak se do soutěžní sekce, která by měla být nejprestižnější částí festivalu, dostávají ze zahraničí většinou jen filmy, které se kvůli velké konkurenci buď nepobojovaly jinam, nebo o které nebyl ve světě takový zájem.

Umělecký šéf festivalu Karel Och by rád tento druh stereotypu zlomil, proto se velká pozornost stáčí na soutěž filmů z oblasti střední a východní Evropy, ale i asijské části bývalého Sovětského svazu, která jediná může být tím, co Vary dokáže časem odlišit od ostatních festivalů v Evropě a co jim, kromě opěvované uvolněné atmosféry, přinese mezinárodní uznání, odlišnost a tím i nezaměnitelnou identitu.

A tak se mimo obdivných a děkovných pohledů směrem k světovým hvězdám Helen Mirrenové a Susan Sarandonové i letos vyplatí sledovat právě tuto sekci filmů ze zemí bývalého komunistického bloku. Než se z ní v budoucnu stane hlavní soutěžní část festivalu, nebude od věci postupně zjišťovat, zda by na to kvalitou filmů vůbec měla. Je to jediná šance, jak z akce lokální filmové radosti udělat globální událost. 

Publikováno se souhlasem vydavatele.