„Pane kolego, já zaměstnávám v Německu šest tisíc lidí a zaplatil jsem na daních čtyřicet miliónů eur, probuďte se. Na mě, když jsem tam kupoval Ringier, se přišel podívat Gerhard Schröder. A můj kamarád Clemens Tonnies, prezident fotbalového Schalke 04, vzal mobil, vytočil přede mnou číslo Putina a Putin mu to vzal.“
Takto „chlapácky“ a příznačně tupě odpověděl Andrej Babiš na bezvýznamnou politickou otázku redaktora Lidových novin. Chtěl ukázat, jaký je světák a jak je mocný. Nemaje tušení, že právě o sobě říká, že je buran a chrapoun. Protože však je buran a chrapoun nehraný, autentický, naopak správně intuitivně tuší, že právě to je pro mnohé lidi přitažlivé. Nikoli pro ty hlupáky z redakcí, kterými pohrdá, protože si je na kusy a kila právě kupuje spolu s tiskárnami, skvělými nemovitostmi a tituly zavedených novin a internetových serverů. Míří však vědomě na ty, kteří ho brzy budou volit.
Ty kusy a kila mu k tomu mají dopomoci. A pak mu krýt záda v jeho politické kariéře. Pokud ne, budou rozemleti do salámů, nebo rozprodáni z mrazáků k jinému využití. A budou zírat, jak je to jednoduché.
Problémy postarších mládežníků
Počátkem týdne byly noviny Andreje Babiše plné. Postarší mládežníci Z Mladé fronty Dnes a Lidových novin stáli před složitým úkolem: Jak se poprat s propagací svého téměř šéfa, kterého si současně oškliví, současně z něj mají hrůzu a současně při tom nevypadat jako troubové před svými kolegy z jiných stájí? Jak předstírat „objektivitu“, když jim současně míří „majitel pravdy“ kulovnicí na prsa?
Zhostili se toho posvém: Ve svých „opusech“ si primitivního miliardáře ošklivili, měli z něj hrůzu a jako vždycky předstírali objektivitu. Dokonalí troubové. Takto uzavírá svoji reportáž o „dni s Babišem“ jeden z nich:

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: protiproud.cz