Petr Hampl: Dvě podoby současného českého vlasteneckého myšlení

18.01.2021 16:25 | Zprávy

V roce 2011 napsal Jan Keller knihu "Tři sociální světy," ve které konstatoval, že zatímco nová vyšší třída se chová jako skutečná sociální třída (vědomí společného zájmu, určitá spolupráce při udržování svého panství atd.), nižší třídy nejsou schopny své zájmy hájit. Jsou rozbity do řady skupin a neuvědomují si společný zájem.

Petr Hampl: Dvě podoby současného českého vlasteneckého myšlení
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Petr Hampl

Bodem určitého obratu byl rok 2015, kdy migrační krize urychlila řadu společenských procesů. Nebylo možné skrýt proudy mladých bojovníků přicházejících do Evropy. Nebylo možné skrýt jejich vítězoslavné výrazy a pohrdání domácím obyvatelstvem. Dopady na životy lidí, kteří se ocitli v jejich dosahu, byly jednoznačné a razantní. A bylo také naprosto zřejmé, kteří lidé masovou migraci podporují a kteří se proti ní staví. Evropské společnosti prošly změnou. Nové vyšší třídě se pomalu začal rýsovat budoucí soupeř.

Od chaosu k sounáležitosti a zase zpět

V českém prostředí ke změně došlo už o dva roky dříve. Během prezidentské kampaně, kdy miliony příslušníků nižších tříd zjistily, že jsou předmětem otevřeného posměchu a pohrdání kosmopolitní elity sešikované ze Karlem Schwarzenbergem. A zjistily také, že tuto elitou mohou za určitých okolností porazit – i s jejími neomezenými finančními zdroji a faktickým mediálním monopolem.

Tento pocit se v roce 2015 prohloubil, nicméně česká společnost se účastnila stejného pohybu jako většina evropských společností. Řečeno s Karlem Marxem, nižší společenské vrstvy se měnily z „třídy o sobě“ v „třídu pro sebe.“

To, co se několik let formovalo, se v roce 2020 opět rozpadlo. Aspoň to tak vypadá v tuto chvíli. Epidemie covidu a karanténní opatření se stala tématem číslo jedna. Dělící linie sporu už není mezi nižší a vyšší sociální vrstvou, ale vede spíše podle věku, zdravotního stavu a profesí. Přitom tomu tak nemuselo být. Racionální opatření mohla být vedena společným zájmem, ale to se nepodařilo nikde v Evropě (snad kromě Maďarska). Nejradikálnější změnu přinesl covid v USA, kde se trumpovská koalice „rozštípla“. Donald Trump nakonec získal hlasy těch, kdo odmítají očkování i jakákoliv karanténní opatření, ale ztratil mezi těmi, pro které bylo řešení epidemie vysoko v žebříčku priorit.

I v českých podmínkách to mělo poměrně vyhrocenou podobu. Rozpadla se řada aktivistických skupin, které se snažily – více či méně úspěšně – být protiváhou kartelu prounijních politických stran a jim blízkých neziskovek. Covid nebyl jedinou příčinou a jedinou linií. Urychlil spíš růst trhliny, která existovala již delší dobu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Bc. Vít Rakušan byl položen dotaz

Proč se scházíte s podezřelými lidmi?

Jestli jste si chtěl jen ověřit, jestli GIBS věc řešila, proč jste se nezeptal přímo někoho z GIPS nebo policie? Jste přeci ministr vnitra. Podle mě tak netvrdíte pravdu a něco tu smrdí

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jana Šťastná: Osvobození Československa

11:11 Jana Šťastná: Osvobození Československa

Za několik dnů bude mít každý z nás příležitost postavit se na stranu historické pravdy, stát lhoste…