Nespokojenost podstatné části obyvatelstva s marxistickým socialismem nebyla primárně dána tím, že by lidem tak chyběly svobodné volby nebo přístup ke spisům západních politologů. Šlo o životní úroveň a atraktivní spotřební zboží – rozdíl mezi námi a sousedními Rakouskem a Bavorskem byl příliš markantní. A fotografie ze života americké střední třídy (tehdy ještě početné a bezpečné) taky zrovna neprospívaly víře v socialismus.

Jeden kamarád mě upozornil, že začíná být čas na využití stejného principu. Západní styl řízení společnosti korporátními a intelektuálními „elitami“ spěje ke krachu, životní úroveň klesá (a přibývá strachu z dalšího skokového poklesu)… A proti tomu asijská civilizace (klidně tomu říkejte asijský socialismus) s rychle rostoucí životní úrovní a neuvěřitelným technologickým pokrokem.

Všichni vidí, jak si poradili s covidem. Jak si poradili s radikálním islámem. Jak dokážou čelit vojenskému vyhrožování USA. Máloco tak podrývá současný zvrácený západní systém než ukazování konkrétních výsledků konfuciánského režimu. Možná, že to je důvodem, proč pravdivé informování o dění v Číně vyvolává mezi současnou mocenskou elitou tolik hysterie.

(zdroj: petrhampl.com)