Aktivistická slepička, která se stala redaktorkou dámského časopisu, doporučuje čtenářkám, aby se rozvedly - v případě, že manžel podporuje Donalda Trumpa. Článek najdete zde.

Má to vlastně určitou logiku a lze si ji představit i u nás. Dokonce mě napadají i jména redaktorek z Forum24 nebo Deníku Referendum, které by podobný text dokázaly vytvořit, ale budu natolik zdvořilý, že ta jména neuvedu. Beztak předpokládám, že stačí počkat pár týdnů a odpovídající článek se objeví.

Jak to pak v manželství funguje?

Krok první. V marketingové agentuře vymyslí nějaký nicneříkající slogan. Např. "nemůžeme mít soudně stíhaného premiéra" nebo "nechci žít v zemi, která se bojí 50 malých sirotků" nebo "strýček Brady musí dostat vyznamenání, protože byl v dětství v koncentračním táboře.“ Všechno jsou jen slogany, není za nimi žádná skutečnost, ale to reklamní agentuře nevadí. Naopak.

Krok druhý. Hloupoučká příjemkyně sdělení je naučena, že o sloganech se nepochybuje. Když se tedy například dozví, že „nemůžeme mít soudně stíhaného premiéra,“ věnuje záležitosti veškeré své city a pocity. Zkontroluje v zrcadle, jak jí rozhořčení sluší, a pak se o tom pobaví s kolegyně na korporátní poradě. Když se to vezme kolem a kolem, je vlastně okouzlena sama sebou, jak ušlechtile a správně reaguje.

Krok třetí. Jestliže je naše příjemkyně sdělení naplněna správnými emocemi, pak jí musí připadat naprosto děsivé, že je někdo tak hrubý a necitlivý, že nesdílí to obrovské zděšení nad soudně stíhaným premiérem. Vždyť je to ještě horší, než kdyby šlápnul na ocásek opuštěnému koťátku!

Krok čtvrtý. Povzbuzena komentářem z dámského časopisu (to jsou ty dvouodstavcové články mezi reklamami na módu) a povzbuzena rovněž domluvou se stejně hloupoučkou kamarádkou, zaútočí na manžela a možná dokonce začne vyhrožovat rozvodem.

Krok pátý.  Pokud je manžel tak cynický, že se pokouší argumentovat, je to ještě horší. Nejde přece o to, jestli se počínání premiéra v kauze Čapí hnízdo právně vymyká tomu, co je v českých zemích pokládáno za standardní průběh čerpání evropských dotací. Jde o to, že manžel nesdílí stejné city, a to se nedá snášet.

Krok šestý. Manžel chce mít klid, takže manželce nakonec odsouhlasí, že „mít soudně stíhaného premiéra je skandální.“ Jenže mezitím reklamní agentura najatá Piráty přijde s novým sloganem a celý cyklus se opakuje.

Existují v podstatě jen tyto možné konce. Buď je manžel schopen naznačit možnost snížení limitu na platební kartě, což je dostatečné k tomu, aby rozkošnou blondýnu její angažovanost přešla během několika minut. Nebo tuto možnost nemá (manželka pracuje třeba jako manažerka společenské odpovědnosti v nějaké nadnárodní korporaci), a potom manželství nevyhnutelně směřuje k rozpadu.

Jak z toho ven? Cest je mnoho, ale nejlepší je dát hned na začátku vztahu na rady zkušenějších mužů, kteří říkají, že je dobré, když má manželka i fungující mozek nebo dokonce kritické myšlení.

Petr Hampl

Převzato z webových stránek Institutu Václava Klause.