17. listopadu

oslavíme třicet let cesty od autoritativního socialismu k daleko horšímu těžce totalitnímu euroekosocialismu. Díky uřvaným samozvaným a kromě nich ještě těm sociálním demokratům u koryt se celkem slušnou rychlostí vracíme k totalitě 50. let a vzhledem k tomu, co předvádí duo zrádců Hamáček - Petříček s podporou Sorošových neziskovek budeme do pár let cizinci ve vlastní zemi, navíc povětšinou zavření v lágrech jen proto, že se nám to nebude líbit.

Laskavě si račte povšimnout různých individuí, která mají plnou hubu demokracie (Halíkem a Pehe počínaje, Jandou z pornohodnot konče), ale jiný názor by pronásledovali a trestali vpravdě stalinsky.

Strpění cizince

Pan Grospič nám tvrdí, že sovětská okupace nebyla okupací. Pokud jeho výrok dáme do souvislosti s parlamentními výlevy pana Hamáčka na téma zavedení institutu "strpění cizince" do našeho právního řádu, pak měl pan Grospič bohužel v tomto konkrétním ohledu pravdu. Opravdu nešlo o okupaci, ale o ukázkové "strpění cizince" přesně dle představ Evropského soudu!

Jen by mě zajímalo, jak by ve Štrasburku strpěli několik ruských výsadkových divizí, které by se prohlásily za uprchlé před Putinem - zejména v situaci, kdy by je původní evropské obyvatelstvo vítalo jako osvoboditele či zachránce před africkými a arabskými gangy....

Za Husáka bylo lépe!

Spolek Paměť národa/Post bellum si nechal udělat průzkum názorů obyvatelstva na minulost a byl zhnusen. Osmatřicet procent dotázaných tvrdilo, že za Husáka jim bylo lépe. Mluvka-propagandistka (mluvčí musí mít něco v hlavě, což v tomto případě zjevně neplatí, proto mluvka) tohoto spolku pro nové pověsti české se v ČT spravedlivě rozhořčila, že si agentura dovolila ptát se obyčejných lidí a ne výhradně samozvaných odborníků jejího typu. Vzhledem k jejímu věku socialismus nestihla, s ohledem na zaměření spolku - selektivní sbírání drbů proti bývalému režimu (dostupnosti původní archivní dokumentace si tento spolek všiml až letos v létě) - ani mít reálnou představu nemůže. Snad jen do leskla vymytou lebeční dutinu a vysoce vyleštěný drát, co jí na hlavě drží uši.

Jak si povšiml analytik Kotrba, počet těch, co jim bylo za Husáka lépe přesně koresponduje s procentem obyvatel na hranici chudoby, nebo pod ní, kterou většinou tvoří takzvaný prekariát - tedy lidé, co poctivě dřou a výplata jim nepokryje životní náklady. Na rozdíl od tohoto je minulý režim nenechal chcípnout hlady za plotem.

Budoucnost nám ukradl Václav Klaus starší, když spojil důchodový rozpočet se státním a tak ho de facto vytuneloval, minulost nám kradou různé spolky samozvaných pseudohistoriků jako je Paměť národa tím, že nám svým "jediným správným" výkladem kradou minulost.

Opravdu je dnes lépe? Jak v čem.

Profízlování je horší než kdykoliv dříve, lze být zavřen či vyhozen z práce kdykoliv za cokoliv jako tehdy, lze být stíhán za názory jako tehdy, můžeme být okradeni za nadšeného hýkání státních orgánů způsobem, jakým se Husákovo režimu ani nesnilo, pokud jsme dost práskaní, můžeme krást ve velkém v míře, jaká za socialismu nebyla možná. Udávání je prohlašováno za skvělou zábavu, což v žádném z předchozích režimů nebylo. Jedinou výhodou současnosti jsou otevřené hranice - ale jen pro ty, co mají prachy. A režim utahuje šrouby. Slovy z Avatara: "Chčijou nám na hlavu a už se ani nenamáhají tvrdit, že je to déšť!"

Česká televize

Bohužel je tato samozvaná opora svobody a demokracie zralá na likvidaci. Lže hůř, než Rudé právo za socialismu - ČT dokáže lhát i o sportu v přímém přenosu, což vysoce přesahuje schopnosti někdejšího stranického tisku. Za totální neschopnost parlamentu lze označit schválení zpráv o hospodaření a formální protesty pár poslanců jsou výsměch. Po předvedeném výkonu mělo vedení a rada ČT opustit prostory parlamentu v poutech a ve zrychleném procesu skončit na deset let v kamenolomu za zpronevěru veřejných financí. Navrch měli propadnou majetkem.

Nová Hamplova kniha

Poctivost a kreativita - kapitoly z buranské sociologie a volné úvahy je celkem zajímavé čtení. Bohužel je znát, že do tisku šla někdy začátkem léta, protože některé záležitosti dopadly v mezičase jinak, než autor předpokládal. Rád bych se mýlil, ale vzhledem ke stavu režimu bych životnost autora odhadoval ještě na jednu, maximálně na dvě knihy, než bude zlikvidován.

U kapitol o korporacích jsem si vzpomněl na jeden starý vtip:
Do velké korporace se nechá zaměstnat parta lidožroutů. Půl roku je vše v pohodě, ale pak vypukne poplach - zmizela uklízečka! Vyšetřování sice skončí bezvýsledně, ale náčelník si svolá své lidožrouty: Přiznejte se! Kdo jste ji sežral?! Jeden se nakonec přizná. Náčelník ho seřve a znovu je varuje: "Vidíte to, vy pitomci! Každej tejden sežereme jednoho manažera a nikdo si ničeho nevšimne. Ale vy pak musíte sežrat jedinou uklízečku v celým baráku!"

(autor není Petr Hampl, ale jiná osoba, která chce zůstat v anonymitě)

(zdroj: petrhampl.com)