Chceme vnímat všechny jako jeden “lid”, nebo máme být na straně těch, kdo jsou nějak utlačováni? To druhé vede k motivu třídního konfliktu – jsou strany s různými zájmy a každá hájí to svoje. Stojíme před rozhodnutím, koho podpořit. A pokud se rozhodneme, že ten konflikt budeme ignorovat, je to taky stanovisko, které někoho zvýhodňuje.
Je tedy důležitější pohled třídní, nebo pohled národní? Mám za to, že tyto možnosti nestojí proti sobě.
Pokud je nějaká společnost rozervaná ostrým třídním konfliktem, pak nemůžeme mluvit o “lidu”, protože neexistuje společný zájem a společné stanovisko.
“Lid” začíná až tam, kde sice existují různé sociální třídy, ale konflikt mezi nimi není až tak ostrý. Může spojovat třeba společný vnější nepřítel. Existuje nějaký kompromis, jakž takž přijatelný pro všechny, takže se mohou soustředit na společný zájem.
Všimněte si, že současný konflikt s Ruskem nevede k vzniku společného zájmu. Bohatí používají Putina a Ukrajince jako klacek na chudé, a chudí reagují pochopitelným způsobem.
(zdroj: petrhampl.com)
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV