“Povím Vám dnes to , co se děje v jedné poměrně velké firmě nedaleko Prahy. Je tam zaměstnán náš známý. Pochopitelně nebudu zveřejňovat jeho identitu , ani název firmy, strach o práci je velký. Onen známý (dvě malé děti + hypotéka) potřebuje nyní v této epoše fialové drahoty doslova každou korunu a rád chodí na mimořádné směny i v sobotu. Tentokrát měl vak smůlu. Na mimořádné směny byli již zapsáni Ukrajinci…”

Tolik e-mail od člověka, kterého znám a kterého beru velmi vážně. Narážím na dilema. Když budou ukrajinští uprchlíci žít z dávek, české obyvatelstvo bude nadávat. Když budou pracovat, budou ti stejní lidé nadávat, že jim Ukrajinci berou práci.

Je to řešitelné? Samozřejmě, že ano! Investice do infrastruktury, nová pracovní místa a tak dále. Vše financováno z korporátní daně, případně požádat o peníze Američany, jejichž válečné tažení platíme. Jenže to bychom nesměli mít vládu, která si nedokáže ani všimnout, že problém existuje. Natož aby něco řešila.

(zdroj: petrhampl.com)