Vidlák příhodně napsal, že se v západní Evropě žilo v poválečných desetiletích tak dobře mimo jiné proto, že o kus dál číhali komunisté. Těžko můžeme poslat statisíce lidí do exekucí nebo spustit masové propouštění, když víte, že většina postižených začne vzápětí podporovat Stalina a za pár let tu můžete mít změnu režimu.

Jenže tak jednoduché není. Kdyby tehdy byli na vrcholných místech příslušníci dnešní mocenské elity, klidně by ty exekuce rozběhli. Pak by se divili, s jakou snadností komunisté převzali zemi a zabavili jejich majetky. Zmohli by se tak na to, že by s nejvyšší možnou servilitou začali odříkávat marxistické poučky a nabízet služby novému panstvu.

Prostě, nebezpečí samo o sobě nestačí. Potřebujeme taky státníky, kteří na ně dokážou reagovat. V tomhle konkrétním případě to znamenalo jasně říct, že nikdo nebude zvyšovat zisky za cenu destrukce společnosti. A vybojovat to! Stejně jako bylo zapotřebí vybojovat jiné věci. To je to, co se změnilo. Zmizela celá sociální vrstva. Pořád tu jsou nějací velmi mocní lidé, ale jsou úplně jiní než v předcházejících generacích.

(zdroj: petrhampl.com)