Politolog a režimní propagandista Jan Charvát si na mě zase po čase vzpomněl. „Objevili se antiislamisté – a s nimi obrovská proměna. Najednou to nebyli skinheadi, žádní kluci s tetováním. Byl to docent Konvička z jihočeské univerzity. Nebo PhDr. Petr Hampl, Ph.D., prostě chlapi ve věku čtyřicet, padesát let, zcela etablovaní v systému.“

Pan politolog ovšem nedokázal vysvětlit, v čem je taková opozice vlastně extrémistická. Nikdy jsme nezastávali žádné krajně pravicové názory a nikdy se neprojevovali násilně. Tvrdě jsme kritizovali vládní sociální politiku, ale nikdy nenadávali cikánům. Nikdy ani náznak antisemitismu. Žádné konspiračky. Z feministek a  sexuálních výstředníků jsme si občas dělali legraci, ale nikdy žádné hrubé urážky a ani nejmenší náznak násilnosti.

Nicméně určitý průlom tam být mohl. A sice, že jsme se snažili vytvořit opozici inteligentní, vzdělanou, nerasistickou, tolerantní a absolutně nenásilnou a dobře přijatelnou pro víc než 80% populace. „Extrémistické“ na nás bylo jen to, že jsme se nesmířili s likvidací občanských svobod, české kultury a základních hodnot západní civilizace. Myslím, že už před námi šlo velmi podobnou cestou třeba hnutí Ne základnám, ale to nikdo nedosáhlo tak širokého lidového ohlasu.

Ono to taky bylo vidět na výsledcích. My sami jsme sice dopadli mizerně, ale náš hlavní nepřítel – premiér Sobotka – musel odejít z politiky a jiní politici převzali velkou část našeho programu. Kousek z toho i realizovali.

Dnes je to pryč. Antisystémová opozice znovu získala charakter zoufalých hladových bouří, obklopených houfem prodejců lamp proti 5G záření (14 900 ve slevě) a podobných postaviček. A co je nejhorší, mnozí inteligentní vzdělaní lidé se nemají ke komu jinému přidat. Místo, aby opozice využívala schopností těch nejlepších (a ostatní motivovala ke zlepšení), dorovnává na úroveň těch nejhorších. Výsledky tomu odpovídají.

Kde se stala chyba? Co jsme měli dělat jinak? Samozřejmě o tom přemýšlím. V kritických chvílích jsme neměli dost času a energie, protože se všichni musíme živit, zatímco provozovatelé „vlasteneckého“ bulváru a šiřitelé příšerných konspiračních teorií mají dost prostředků, aby tomu dávali všechen svůj čas a ještě pro ně pracovali další lidé.

Ale možná tam jsou i jiné chyby, které nevidíme. Tak nebo onak, nevstoupíš dvakrát do stejné řeky a příští inteligentní opozici musí vytvářet někdo jiný.

(zdroj: petrhampl.com)