Učitelé v Kalifornii už zase stávkují. Člověk se jim vlastně nemůže divit. Žijí ve státě s nejmarnotratnější státní správou na světě a oni sami jsou na tom tak, že si stěží vydělají na postel v nějakém sdíleném bytě. K tomu musí poslouchat řeči o tom, jak je osobnost učitele životně důležitá pro správný rozvoj dětí.

Takže pochopitelně stávkují. Jenže za co stávkují! Nestávkují za lepší platy, ale za to, aby bylo do osnov zařazeno víc protibělošského rasismu. Zbláznili se? Obávám se, že správné vysvětlení je jiné. Politicky korektní věci člověk podporuje, když řeší své osobní postavení a svůj osobní osud. Když se chce prosadit v konkurenci a vyšplhat se nahoru. Na úkor ostatních. Takoví lidé věří v ohrožení globálního klimatu, toxickou maskulinitu, 68 pohlaví a vinu bílé rasy. Nebo lidé extrémně hloupí, což u učitelů asi nebude tak časté.

Za lepší platy by stávkoval ten, kdo by se cítil součástí společného celku s ostatními učiteli. Patříme k sobě, jsme jedno, společně bojujeme proti vrchnosti. Pak má smysl se domáhat lepších platů a lepšího zacházení. Když sice mluvím o společné zájmu, ale v hlavě mi šrotuje, jak ty ostatní přechytračit, mluvím o globální spravedlnosti.

Všimněte si, že nová levice prosazuje loterii, kde vítěz bere všechno. S tím, že každý doufá, že vyhraje právě on. Je lhostejné, jestli ta loterie bude mít podobu burzovních transakcí nebo strkanice v politicky korektní neziskovce.

Stará levice preferuje více méně rovnoměrné rozdělení.

Mimo jiné to znamená, že nová levice přesně odpovídá tomu, čemu se před generacemi říkalo pravice.

(zdroj: petrhampl.com)