Kdybych dostal korunu pokaždé, když narazím na článek o tom, že muži jsou zmatení, protože přišli o svou tradiční roli živitelů rodin, byl bych už milionář. Zajímavé je, že jsem se ještě nesetkal s mužem, kterému by takové „zmatení“ působilo problémy. Velké části chlapů se to týká jen velmi omezeně a další si velmi ochotně a snadno zvykli na novou roli, kdy po nich ženy vlastně nic nechtějí a život je po všech stránkách mnohem jednodušší. Zato potkávám spoustu žen, kterým takový svět příliš nevyhovuje.

Něco jiného jsou tragické případy mužů, jejichž životy byly zcela zničeny po rozvodu, kdy na ně zhrzená manželka poštvala profesionální genderové komando, případně s kombinace s falešným obviněním z násilí. Naprosto chápu, že mladí muži, kteří takový případ ve svém okolí mají, se nechtějí za žádnou cenu ženit. Nicméně to je jiná kapitola a se ztrátou roli příliš nesouvisí.

Jediná skupina mužů, která působí, že má s domnělou ztrátou tradiční role problém, jsou profesionální feministé z redakce Respektu, fakulty humanitních studií, Nadace otevřené společnosti a dalších podobných ústavů. Ti si z toho vybudovali slušně fungující živnost, píšou o tom eseje, udělují si ceny a navzájem si gratulují ke zmatkům nad ztrátou tradiční role.

Jak jsem si přečetl v časopise Heroine (ZDE), mají teď konečně vzor nové mužnosti. Ukrajinského prezidenta – profesionálního herce, jehož chování překypuje lacinou manýrou, každý detail vzhledu je určován módními poradci, pózuje na obálkách módních časopisů a bez váhání pošle statisíce lidí na smrt, aby z toho bylo hezké video nebo hezký článek. A to i proti radám svých generálů, kteří ho občas upozorňují, že to umírání je zbytečné. Podle Heroine to je „emancipační ochranitelství“ a prý určitě povede k tomu, že Ukrajina bude hrozně moc LGBTx+. „Muži konečně dostali pozitivní vzor.“

(zdroj: petrhampl.com)