Seth J. Frantzman klade na Jeruzalem Post zajímavou otázku. Proč Američané tak široce informují o svých záměrech vývoje budoucích bojových letadel a ponorek? Bylo by přece mnohem lepší, aby potenciální soupeři měli informací co nejméně a co nejpozději. Jestliže vědí s desetiletým předstihem, co Amerika chystá, mohou reagovat.

Izraelský novinář spekuluju, že je to kvůli ujištění spojenců. Ale obávám se, že v tuto chvíli není na světě žádný stát, který by spoléhal na americkou vojenskou pomoc. Každý by se dokázal dohodnout s potenciálními nepřáteli mnohem lépe. Americká přítomnost a americká síla neznamená nic jiného než růst rizika velkého konfliktu se spoustu mrtvých, nekonečnými materiálními škodami a růstem extrémistických skupin. Nikdo se nemůže cítit s americkou „ochranou“ bezpečněji než bez ní.

Takže co jiného? Přece návyk a tendence dělat všechno pro kamery a kvůli publicitě. O armádních zakázkách přece dávno nerozhodují ani technici ani bojovníci ani analytici vyhodnocující situaci na bojišti. Rozhodují obchodníci, finanční ředitelé a marketingoví specialisté. Jde o to udělat hodně rámusu, vytvořit dojem a přidělit rozpočet.

Bude ta nová úžasná zbraň vůbec fungovat? To přece nikoho nezajímá. Ostatně, až dojde na výsledky, už tam nebudou současní politici ani současní manažeři. Možná ani současní vlastníci zbrojovek, ti už portfolio přesunou jinam.

(zdroj: petrhampl.com)