Varování: Následující text obsahuje narativy, které vyvolávají v pražské a brněnské kavárně výbuchy vzteku.

Tak ODS má za sebou okázalý razantní rozchod s myšlenkami, pro jejich prosazení byla v roce 1991 založena. Těm s kratší pamětí připomínám, že v ODS nikdy nešlo o boj proti komunismu, protože ten už byl v té době mrtvý. Hlavní ideologií ODS bylo razantní odmítnutí havlismu (který mezitím splynul s neomarxismem). Dnes havlisté stranu ovládají.

Zakladatel strany se nechal slyšet, že ODS je nyní na cestě k bezvýznamnosti. Opravdu? Záleží, co je míněno výrazem „bezvýznamnost.“

Zcela jistě zůstane existovat politická strana ODS. Bude mít poslance, senátory, starosty, stovky milionů přímého státního příspěvku a přístup k dalším dotačním miliardám. Kolem strany bude nadále existovat komunita desetitisíců lidí, kteří z toho budou mít slušnou obživu. ODS má dobře fungující strukturu a umí vést účinné volební kampaně. Tuto výhodu ještě posílí návratem Ivana Langera vyhlášeného manažerskými schopnostmi a schopností získávat peníze s ne zcela jasným původem.  ODS přijde o klausovské voliče, ale většinu z nich nahradí přetažením části příznivců ODS, KDU a TOP.

O pozici ODS dobře vypovídá i to, že mívá mnohem lepší výsledky v místních a senátních volbách než v celostátních parlamentních. V místě totiž rozhodují osobní vztahy, finanční toky a mafie, zatímco celostátní jsou přece jen do určité míry o myšlenkách. To dobře ukazuje pozici strany, která se posunula od prosazování ideálů k politickému křídlu místních mafií.

Významnost strany ale můžeme posuzovat také podle toho, jak ovlivňuje národní život.  Jestli něco prosadila nebo ne. Založení ODS v roce 1991 (a razantní vítězství ve volbách v roce 1992, kdy smetla Havlovo Občanské hnutí) mělo za následek, že se české země na několik let vydaly úplně jiným směrem, než měly naplánováno sorosovské skupiny, jejichž vlivové agentury fakticky splynuly s místním „disentem“. Navzdory Havlově odporu vznikl masivní sektor českých živnostníků a podnikatelů, z nichž mnoho dosud funguje. ODS prosadila poměrně konzervativní zásady do rodinného práva a pomohla vytvořit prostor pro diskuzi natolik svobodnou, že česká společnost má ještě dnes po letech výrazně jiný charakter než sousední slovenská. Proto mají nadnárodní neziskovky tak snadnou práci na Slovensku a proto narážejí v českých zemích na tuhý odpor. Respektuji, že někteří moji čtenáři vidí tehdejší činnost ODS kriticky, ale nikdo nemůže popřít, že razantně ovlivnila situaci v zemi.

A teď si zkuste představit, že by v roce 2014 namísto zvolení Petra Fialy předsedou úplně zmizela. V čem by byly české země jiné, kdyby ODS neexistovala? Které zákony by nebyly? Které by naopak byly a nejsou jenom díky odporu ODS? Jak by se lišil náš vztah k různým sousedním zemím? Takže to shrňme. Bez ODS by nestálo pár laviček Václava Havla, nebylo by vyvěšeno několik tibetských vlajek a nebyl by poničen dejvický pomník maršála Koněva. Nic jiného daňoví poplatníci nedostali, za tu téměř miliardu, kterou vydali na provoz strany. Vlastně ano – prodloužení nájemní smlouvy restaurace na Dejvickém nádraží, což musíme pochválit.  Je to dostatečné?

Zkrátka, ODS je stranou absolutně bezvýznamnou v tom smyslu, že nemá nejmenší ambice cokoliv změnit, prosadit nebo naopak uchovat.  Otázkou tedy je, proč ji někteří voliči podporují.

Částečně proto, že jsou jejími funkcionáři nebo mají mezi funkcionáři příbuzné nebo jsou s nimi jinak zájmově spojeni.

Další ze setrvačnosti nebo hlouposti.

A poslední skupina proto, že volit ODS je něco jako nosit kravatu. Člověk si připadá vznešenější, i když nedokáže říct proč.

To vše znamená, že ODS je dnes na stejné vývojové dráze jako KSČM. Pouze tu cestu prochází s určitým zpožděním. Dnes je někde jako KSČM v roce 2000. Ostatně, všimněte si, že už se neliší ani vystupováním, strukturou argumentace a způsobem řešení vnitřních sporů.

(zdroj: petrhampl.com)