Bylo běžné, že většinu řemeslnických prací si museli obstarat sami. Svépomocí vznikala i část oblečení, na spoustě věcí se lidé domluvili s přáteli a známými. Vlastně toho tolik nepotřebuje. A dnes berou jako tragédii, když nemají vlastní relativně luxusní bydlení, nemohou nakupovat ve značkových obchodech a každý rok být na zahraniční dovolené. Je to pro ně dokonce tak vážné, že kvůli tomu mnohdy nezakládají rodiny.

Tak nějak by bylo možné formulovat otázku, která je někdy vyřčena a častěji nevyřčena. Starší generace prostě nechápou.

Naše současná situace je nezvyklá tím, že není dostatek dobrých pracovních míst a nejsou ani podmínky pro život v chudobě. Lidé se mohou obejít bez zahraniční dovolené a mohou se oblékat v Lidlu, ale nemohou se obejít bez základní sebeúcty. Jestliže celý svět kolem nich vyjadřuje, že poctivost a pracovitost je hodná posměchu, pokud není spojena s vysokým příjmem, stává se chudoba nesnesitelnou. A právě to vyjadřují současná média, reklama, předpisy i vyjadřování celebrit. Chudí jsou dobří jenom jako rukojmí neziskovek a objekty predátorských lichvářů.

To je něco, co starší generace nezažily.

Je tendence přikládat to obyčejné rozmazlenosti. A skutečně, mladší lidé byli vesměs vychováváni jinak. Během celého dětství a dospívání nedostali šanci překonat nějaký skutečný problém a rozvíjet houževnatost. To se vrací v dospělosti.

Ale výchova je jenom součástí širšího problému. Pokud mají lidé normálně žít, vytvářet rodiny, vychovávat děti a budovat přátelské komunity, musí být splněna jedna ze dvou následujících podmínek.

1. Musí existovat pracovní místa, kde je reálně možné vydělat tolik peněz, aby to pokrylo bydlení, rodinné výdaje a vše ostatní, co člověk potřebuje. Ta místa musí být běžně dostupná i pro průměrné a lehce podprůměrné pracovníky.
2. Pokud země není dost bohatá, aby vytvářela takové příležitosti, musí existovat systém zvyklostí, vztahů, tradic, znalostí apod. které lidem umožní přežít s velmi nízkými náklady. Vzniká společnost, kde je normální, že mladá rodina bydlí u rodičů nebo že si lidé šijí sami doma oblečení. K tomu samozřejmě patří i určitý způsob výchovy.

Naše současná situace je nezvyklá tím, že není dostatek dobrých pracovních míst a nejsou ani podmínky pro život v chudobě. Lidé se mohou obejít bez zahraniční dovolené a mohou se oblékat v Lidlu, ale nemohou se obejít bez základní sebeúcty. Jestliže celý svět kolem nich vyjadřuje, že poctivost a pracovitost je hodná posměchu, pokud není spojena s vysokým příjmem, stává se chudoba nesnesitelnou. A právě to vyjadřují současná média, reklama, předpisy i vyjadřování celebrit. Chudí jsou dobří jenom jako rukojmí neziskovek a objekty predátorských lichvářů.

To je něco, co starší generace nezažily.

(zdroj: petrhampl.com)