Protože jsem dostal už několik dotazů na Zlatého slavíka, píšu to stanovisko i sem. Dlouhodobě podporuji stanovisko, že hudební festivaly a hudební ceny mají být o hudbě a jenom o hudbě, případně o životním stylu, spojeném s hudbou. Když jedu na jižanský festival, chci jižanskou muziku, a ne politickou agitaci. Nestojím ani o takovou agitaci, se kterou souhlasím. Proto jsem pokaždé protestoval proti všem snahám tahat do Slavíka politiku. Možná si ještě pamatujete, jak jakýsi bezvýznamný romský sprosťák udělal demonstrativní scénu, protože do parlamentu volí někoho jiného než vítězný zpěvák. A jak mu pseudointelektuálská chátra nadšeně tleskala. To je přesně to chování, které slušní lidé nemají podporovat.

Ze stejného důvodu pokládám za naprostou nehoráznost to, co provedl Karel Janeček. Pokud se díváte na plakáty a propagaci ankety, nabudete dojmu, že vítězným zpěvákem je právě on. A jeho vstup byl naprosto nechutný. Je správné, že se od něj mnozí distancují.

Na druhou stranu, Karel Janeček vždycky byl šašek, je šašek a nejspíš se nestane ničím jiným do konce života. Znáte někoho jiného, kde veřejně propaguje své milostné karamboly a kdo se vytahuje obrovskými penězi, aniž by dokázal hodnověrně vysvětlit, jak se k nim dostal? Té historce o algoritmickém obchodování s akciemi může věřit jenom někdo, kdo se o ten obor absolutně nezajímá. Když se pořadatelé spojili s někým takovým, museli počítat, že to skončí ostudou, a měli se proti tomu pojistit. Snad to bude aspoň poučení pro příště.

(zdroj: petrhampl.com)