Právě na základě nich měly být například budovány důležité silniční tahy včetně dálnice, která by spojila Brno s Vídní. Po soudním verdiktu by měly být odloženy. I když v některých případech by k tomu došlo bez ohledu na zmiňovaný výrok, protože chybí peníze. To v tuto chvíli není úplně nejdůležitější.
Podstatné je, že si představitelé státu, kraje nebo obce nemohou dovolit ignorovat dopad staveb na životní prostředí. Pokud se o to pokusí, mají stěžovatelé velkou šanci uspět.
Tak například jedna z rychlostních komunikací měla procházet hned několika městskými částmi v Brně. Byla tak naplánována na území, kde už nyní jsou buďto překročeny limity týkající se hluku, nebo prachu a jiných škodlivých zplodin, případně jsou na hraně. Příliv dalších tisíců vozidel by situaci ještě zhoršil. Jen těžko lze pochopit, že to zásady územního rozvoje nebraly v potaz. Místo toho, aby zodpovědní úředníci a politici přemýšleli o tom, jak takto zatíženým místům ulevit, mělo jejich rozhodnutí životní prostředí v těchto městských částech naopak ještě zhoršit.
Také tyto okolnosti vedly Nejvyšší správní soud ke zrušení zásad územního rozvoje. Což je svým způsobem verdikt precedentní. Jednak se jedná o dosud největší zásah do územního plánování. Jednak tím soud nabízí šanci dalším občanům či nejrůznějším sdružením, že v případě nerespektování dopadů staveb na životní prostředí mohou být zrušeny zásady územního rozvoje i jinde. Nejde přitom o drobnost, ale o vážný zásah do chodu konkrétního kraje.
To však není problém soudců, ale lidí zodpovědných za plánování v daném regionu a pochopitelně rovněž politické reprezentace. Pokud by nepočítala s tím, že ignorování dopadů na životní prostředí projde, potom by podobné zásady vůbec schválit nemohla a soud by neměl co řešit. Takto vyslal jasný signál, že politické rozhodnutí nemůže být zcela odtržené od odborných kritérií. Byť jsou často politici přesvědčeni o pravém opaku a podle toho se i chovají. Nezávislé soudy mohou takovéto počínání usměrňovat. Stalo se tak v případě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Pokud by prošla změna stavebního zákona, potom by se podobnými věcmi v budoucnosti nemusel vůbec zabývat. Konkrétně došlo k pokusu prosadit novelu, aby lidé ztratili možnost vznášet námitky k věcem ovlivňujícím jejich zdraví. Týkalo by se to hluku nebo nejrůznějších emisí. Přitom Evropská komise kritizuje českou legislativu, že nedává občanům taková práva bránit se proti negativním dopadům staveb na životní prostředí, jak je to běžné v jiných zemích. Bylo by absurdní, kdyby byly tyto možnosti ještě omezeny. Nakonec snaha části zákonodárců neprošla.
Zároveň poslanci odsouhlasili zjednodušení podmínek pro povolování staveb. V některých případech se totiž lze dobrat například k budování důležitých silnic jen obtížně. Brání tomu celá řada žalob, které mnohdy postrádají rozumné důvody a mají sloužit hlavně k obstrukcím. Pokud by neměl stát možnost jejich budování prosadit, potom by žádné nevznikly. Málokdo by dobrovolně souhlasil s tím, aby dejme tomu dálnice vedla v blízkosti jeho obydlí.
V neposlední řadě budování silniční sítě nemá problémy jenom se špatným plánováním, nebo obstrukcemi. Potíž je v mírně řečeno nehospodárném nakládání s penězi. Kvalita a rozsah odvedené práce často neodpovídají vynaloženým prostředkům. Nejrůznější studie vypracované pro Národní ekonomickou radu vlády potom dokládají až neuvěřitelné rozdíly mezi cenou srovnatelných materiálů. Zkrátka problémy nejsou jen s plánováním, ale rovněž s realizací. To je však věc pro úplně jiný soud, pokud by před něj někdy předstoupili ti, kteří za podivné hospodaření nesou odpovědnost.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
