Petr Hartman: Zákonná opatření v Senátu

08.10.2013 7:28 | Zprávy

Politická krize zahájená pádem Nečasovy vlády přináší České republice nové zkušenosti. Země dosud například nezažila, aby se Poslanecká sněmovna sama rozpustila. Znamená to, že parlament bude více než dva měsíce fungovat bez dolní parlamentní komory. Byť si to možná část veřejnosti ani neuvědomuje.

Petr Hartman: Zákonná opatření v Senátu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Budova Senátu

Přesto je to stav provizorní a pro standardní chod země dlouhodobě nepřijatelný. Měl by skončit na konci listopadu. Právě tehdy hodlá prezident republiky svolat zasedání nově zformované Poslanecké sněmovny. Dojde k tomu několik týdnů před koncem roku. Od prvního ledna roku následujícího má vstoupit v platnost nový občanský zákoník. K tomu, aby normálně fungoval, musí být přijata celá řada doprovodných zákonů. Byť na jejich projednání měl parlament relativně dost času, nestihl schválit úplně všechny.  

Přesněji řečeno, Senát vrátil sněmovně některé z nich. Stalo se tak v momentu, kdy už byla rozpuštěna. Tím, že momentálně neexistuje, nelze senátní veto přehlasovat a normy skončily tak říkajíc v koši. Nyní existují dvě varianty řešení. Buďto bude nový občanský zákoník dočasně fungovat v provizorním stavu, nebo budou zmiňované normy přijaty nestandardním způsobem. Ústava totiž přisuzuje Senátu možnost přijímat zákonná opatření. Navrhnout mu je musí vláda. Na první schůzi nově ustavené sněmovny pak musí být rovněž odsouhlaseny. Nestane-li se tak, pozbývají platnosti.  

V ústavě se zároveň píše o tom, že by měla být přijímána pouze v případech, které nesnesou odkladu. Je v této souvislosti sporné, zda to platí právě o opatřeních týkajících se například zvýšení plateb za státní pojištěnce, změn v zákoně o veřejných zakázkách, nebo různých daňových úprav. Podobné dilema by si politici ušetřili. Stačilo odložit hlasování o rozpuštění sněmovny do doby, než by bylo oběma parlamentními komorami i prezidentem definitivně rozhodnuto o podobě zákonů navázaných na nový občanský zákoník.  

Takto už sněmovna nemůže reagovat na senátní veto a otevírá se tím cesta k tomu, aby praxe ověřila pasáž ústavy týkající se zákonných opatření. Zkušební doba by neměla být příliš dlouhá a tato možnost by snad neměla být nadužívána. Což například neplatilo o vyhlašování stavu legislativní nouze. Ten byl rovněž myšlen pro mimořádné události typu přírodních katastrof, válečných konfliktů a podobně. Ve skutečnosti jím poslanci řešili časovou tíseň, když nutně potřebovali prosadit nějaký zákon. V poněkud svérázném přístupu k tomuto opatření jim po letech nakonec zabránil verdikt Ústavního soudu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Karla Maříková byl položen dotaz

Vy s tím, co tvrdí Trupmp o Ukrajině a Zelenskym souhlasíte?

A měla by podle vás Ukrajina přistoupit na mír za jakoukoliv cenu? Protože na mě to působí tak, že to, co Trump navrhuje hraje do karet jen Rusku a jemu a na Ukrajinu nebere vůbec zřetel. Nebo to vidíte jinak?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Radomír Vacek: Rusko a Evropa

13:33 Radomír Vacek: Rusko a Evropa

Rusko leží jak v Evropě, tak v Asii. Evropská část činí asi 23% celkového území Ruska, tato část při…