Dnes se zdá, že ho našla, může jím být ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, která právě oslaví sto dnů od svého nástupu do úřadu. Přirovnání k Viktorovi vypadá na první pohled přehnané a bulvární, fiasko českého čerpání eurodotací bylo ovšem mimořádné.

Také na Karle Šlechtové je třeba ocenit chladnokrevnost, se kterou se ujala nevděčného úřadu v období, kdy se sčítají chyby, které při řízení evropských investic provedli různí ministři předchozích vlád. Dotace ve výši 700 miliard korun jsou nepochybně ztracenou příležitostí. Když se s jejich čerpáním začínalo, tak se mluvilo o tom, že právě tato částka pomůže Čechům dohnat Evropu při budování infrastruktury.

Skutečně je to hodně peněz, za které by se dala dostavět celá plánovaná dálniční síť s rozpočtem půl miliardy na kilometr, všechny potřebné železniční koridory a ještě zařídit vysokorychlostní internet v každé vesnici. Nic takového ani podobného se nestalo.

Člověk se musí ptát, kam se všechny ty peníze ztratily a zjistí, že se prostě utrácely, aby se utratily. Nechybějí mimoúrovňové křižovatky někde v polích, gigantické výzkumné ústavy, které nikdo nepotřebuje, nekonečný proud školení, o jejichž výsledcích nejsme informováni.

Na tom Karla Šlechtová nic nezmění. Může ovšem nabídnout něco, co se dá nazvat druhým nejhorším řešením, tedy zajistit, aby se našlo dost projektů, za které by se peníze daly utratit. „Hlavně musíme dočerpat.“ 

Tak zní obvyklá fráze politiků v souvislosti s eurodotacemi a ministryně si uložila jako svůj hlavní úkol zmíněnou maximu naplnit.

Dala to najevo novoroční tiskovou zprávou, podle níž minulý rok dopadl při čerpání dobře, protože Česko přišlo jen o devět miliard namísto hrozících třiceti. Vydávat ztrátu devíti miliard za dobrou zprávu jde skutečně jen v kontextu českého čerpání dotací, právě proto však není pochyb, že ministryně Šlechtová odvedla dobrou práci.

Smysl má především z pohledu těch, kteří dostávají peníze na aspoň minimálně účelné záměry. Nejde o nic velkého, zpravidla jde o obce, které pod záminkou podpory ekologie hradí nezbytné investice do rozvoje a provozu, podniky, které nakupují stroje pod záminkou inovací, školy, které získávají peníze navíc pro špatně placené učitele pod záminkou zvýšení kompetencí. Evropské dotace projídají, přiblížení vyspělé Evropě se nekoná, ale aspoň že se peníze úplně nevyhodí. Spravedlivě není možné po Karle Šlechtové víc žádat.

V roli Viktora Čističe musí ministryně vystupovat také při přípravě na utracení dalších 500 miliard v rozpočtovém období 2014-2020. Opět není čas na rozmýšlení, jak investicemi zvýšit úroveň Česka. Teď je třeba schválit potřebné dokumenty, protože čerpání už nabralo osmnáct měsíců zpoždění.

Nejen od Karly Šlechtové, ale od každé ministryně či ministra pro místní rozvoj bychom samozřejmě čekali něco navíc. Jestli má současná držitelka úřadu tyto ambice, o tom je předčasné spekulovat.  

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.