Podle zveřejněných údajů vzrostla v listopadu 2021 cenová hladina meziročně o 6 %. Inflace tak dále zrychlila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v listopadu meziročně vzrostly dokonce o 7 %.

Listopadový růst spotřebitelských cen byl přibližně o jeden procentní bod vyšší, než očekávala podzimní prognóza ČNB. Za odchylkou pozorovaného cenového vývoje od prognózy stála především – stejně jako v říjnu – akcelerující jádrová inflace. V rámci cenového jádra dále mohutní příspěvek imputovaného nájemného. Ten zachycuje náklady vlastnického bydlení, které mají v tuzemském indexu spotřebitelských cen poměrně vysokou váhu a odrážejí déletrvající rychlý růst cen nemovitostí a cen ve stavebnictví. Regulované ceny vlivem dočasného odpuštění DPH na elektřinu a zemní plyn v souhrnu v listopadu poklesly, ale o něco méně, než prognóza očekávala. Tato odchylka odrážela již v říjnu pozorovaný mimořádný, byť přechodný cenový vliv nuceného přechodu části domácností k dodavatelům poslední instance v oblasti elektřiny a plynu, s jehož zachycením v cenovém vývoji ze strany ČSÚ podzimní prognóza ČNB nepočítala. Růst cen pohonných hmot zrychlil o něco více, než prognóza očekávala. Naopak růst cen potravin v listopadu, stejně jako v říjnu, mírně zaostal za prognózou.

Zveřejněná data potvrzují existenci silných a plošných inflačních tlaků z domácí i zahraniční ekonomiky, které opodstatňují dosavadní zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB. K prudkému zdražování dochází v případě služeb i u většiny zboží. Naplňuje se přitom riziko avizované podzimní Zprávou o měnové politice, že můžeme být svědky rychlejšího růstu nákladů vlastnického bydlení. Zvyšování jádrové inflace je v tuzemských podmínkách, podobně jako v jiných zemích, odrazem vzedmuté spotřebitelské poptávky. Nacházíme se navíc v prostředí silného růstu nákladů, které – spolu s kompenzací ztráty příjmů z doby uzavírek – obchodníci a poskytovatelé služeb promítají do cen. Aktuální nárůst nákladů přitom plyne jak z tuzemské ekonomiky, kterou charakterizuje opětovné narůstání napětí na trhu práce a silný spotřebitelský apetit, tak ze zahraničí. Ve druhém případě jde zejména o vysoký růst cen průmyslových výrobců ve světě daný přetrvávajícími výpadky v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích, k němuž se přidalo výrazné zdražování energií, surovin a materiálů.

Pozorovaný vývoj je proinflačním rizikem podzimní prognózy. Ta očekává, že inflace v závěru letošního roku výrazně vzroste a během zimy se s přispěním všech svých složek přiblíží k 7 %. Na urychlení cenového růstu se bude podílet další zvýšení jádrové inflace, která odráží významné domácí cenové tlaky i silnou dynamiku cen výrobců v tuzemsku a v zahraničí. K tomu se přidá i zdražování potravin v návaznosti na růst cen zemědělských komodit na světových trzích. Vysoká zůstane též dynamika cen pohonných hmot. Regulované ceny na začátku příštího roku výrazně vzrostou, a to vlivem zdražení elektřiny a zemního plynu pro domácnosti. V sílících domácích inflačních tlacích se v nejbližších čtvrtletích projeví zrychlení mzdového růstu. Celkové inflační tlaky se nicméně začnou v průběhu příštího roku zmírňovat zejména vlivem odeznění růstu dovozních cen. To podpoří i posilující koruna. V průběhu příštího roku inflace s přispěním předchozího výrazného zvýšení úrokových sazeb postupně zvolní a na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2022 a 2023 se sníží do blízkosti 2% cíle České národní banky.

Petr Král
ředitel sekce měnové

Vyšlo na webových stránkách České národní banky