Podle zveřejněných údajů vzrostla v říjnu 2022 cenová hladina meziročně o 15,1 %. Inflace tak ve srovnání se zářím výrazně poklesla, i když se nacházela nadále vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v říjnu meziročně vzrostly o 14,9 %. Říjnový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s podzimní prognózou ČNB o více než dva procentní body pomalejší.

Zápornou odchylku způsobil vývoj regulovaných cen, ve kterém se projevil propad cen elektřiny vlivem statistického promítnutí příspěvku na úsporný tarif, se kterým prognóza ČNB takto explicitně nepočítala. Vyšší, než podzimní prognóza očekávala, byl naopak růst cen potravin a jádrová inflace. Ceny pohonných hmot a primární dopady změn nepřímých daní se vyvíjely v souladu s prognózou.

Značné zpomalení cenového růstu v říjnu je způsobeno především významným poklesem meziroční dynamiky regulovaných cen v důsledku vládních opatření na pomoc s vysokými cenami energií. Bez těchto opatření (úsporný tarif schválený do konce roku 2022 a odpuštění poplatku na podporované zdroje energie zavedené do konce roku 2023) by říjnová inflace byla o 3,5 procentního bodu vyšší. Jádrová inflace v říjnu poklesla jen mírně, zůstává tak nadále vysoká. Projevuje se v ní pomalé odeznívání růstu zahraničních průmyslových cen a utlumování domácí poptávky. Vliv předchozího oživení spotřeby je nicméně nadále zřetelný u cen zboží, jejichž růst dále zrychlil.

Dynamika cen služeb v rámci jádrové inflace naopak mírně poklesla. V tom se projevuje i další pokles doposud silného příspěvku nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Ceny potravin dále zrychlily svoji dynamiku. K tomu přispívá vysoká úroveň cen agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců odrážející rostoucí náklady na energie i další ekonomické dopady válečného konfliktu na Ukrajině. Dynamika cen pohonných hmot v říjnu dále mírně zvolnila a odrážela vývoj na trhu s ropou i pokles marží (zejména benzínu) u rafinérií a čerpacích stanic.

Zahrnutí úsporného tarifu do cenového vývoje znatelně sníží vykázanou inflaci ve zbývajících měsících letošního roku oproti podzimní prognóze ČNB. Meziroční cenový růst přitom bude v nejbližších měsících na přelomu roku rozkolísaný. Také další vládní opatření na pomoc s vysokými cenami energií v podobě zastropování cen elektřiny a plynu od počátku příštího roku budou dle prognózy po skončení platnosti úsporného tarifu do určité míry tlumit růst regulovaných cen. Ostatní složky inflace budou zvolňovat.

Od poloviny příštího roku se inflace sníží na jednociferné hodnoty. Za tím bude stát další zmírňování nákladových tlaků, zchlazení zahraničního ekonomického růstu i domácí poptávky a trhu práce, na které bude působit i zpřísněná měnová politika. Na horizontu měnové politiky, jímž je v podzimní prognóze první polovina roku 2024, se inflace sníží do blízkosti 2% cíle ČNB.

Petr Král
ředitel sekce měnové

Vyšlo na webových stránkách České národní banky